Výzkum

Jedno-molekulární obvody, kde jsou jednotlivé molekuly umístěny mezi dvěma nanoelektrodami, jsou ideálními systémy pro vytváření funkčních materiálů v molekulárním měřítku s požadovanými elektronickými vlastnostmi. V rámci projektu Návrh a řízení jedno-molekulárních spojů financovaného Evropskou zájmovou skupinou pro spolupráci s Japonskem bude studovat mezinárodní tým materiály při pokojové teplotě. 

Karel Závěta byl významnou osobností fyziky kondenzovaných látek. Před 67 lety, prvního února 1956, nastoupil do tehdejšího Ústavu technické fyziky ČSAV, dnešního Fyzikálního ústavu AV ČR. Svou vědeckou dráhu započal v oddělení magnetismu vedeném J. Brožem. Zapojil se do studia feritů a v této problematice pokračoval ve spolupráci se S. Krupičkou. Tématem jeho kandidátské práce bylo využití elektrické vodivosti k měření magnetokalorického jevu. Několik let pak zastával funkci vědeckého tajemníka ústavu.

Our Universe is expanding faster and faster. What is the force behind it? Is it the fifth fundamental force predicted by some alternative theories of gravity? Scientists have chosen the Sun as their laboratory to find out.

Přední odbornice na teorii strun a kvantovou gravitaci profesorka Veronika E. Hubený tvrdí, že spěch není pro vědu dobrý a může způsobit, že promeškáme obrovské příležitosti. Rozhovor s významnou teoretickou fyzičkou z Kalifornské univerzity jsme udělali u příležitosti konání školy GRAVITY@PRAGUE 2022.

V náročné soutěži Grantové agentury České republiky se podařilo Fyzikálnímu ústavu získat celkem 20 nových projektů s počátkem řešení od roku 2023. Podpořené projekty umožní realizaci unikátního základního výzkumu a výrazně přispějí k výchově budoucí generace vědců v oblasti fyziky.

Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového.

Tři pilotní linky, které pokrývají celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů, vzniknou do roku 2025 v Europě díky projektu PILATUS. Speciální technologie s kontakty na spodní straně umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 %. Při výrobě tohoto fotovoltaického „Ferrari“ chtějí odborníci zároveň minimalizovat jeho CO₂ stopu. Na projektu bude pracovat také tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.