Ocenění

Národní cenu Česká hlava převzal z rukou ministra pro vědu, výzkum a inovace Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Nejvyšší české vědecké ocenění obdržel za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Na slavnostním ceremoniálu 23. ročníku soutěže uspěl také David Vojna, který získal Cenu Doctorandus za technické vědy.

Letošní fotosoutěž Fyzikálního ústavu překvapila porotu nejen počtem zaslaných snímků, ale i rozmanitostí témat, která soutěžící zvolili. Soutěžící se snažili zachytit proměnlivost fyzikálních jevů, což bylo letošním hlavním tématem.

Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní ze Sekce optiky, dosáhla významného úspěchu na letošním pátém ročníku konference International Conference on Bioinspired and Zwitterionic Materials, která se konala na Cornell University v USA. Získala zde prestižní ocenění Mid-career Award za svůj přínos k vývoji nové generace antifoulingových vrstev s biofunkčními prvky, biosenzorů a biomimetických systémů.

Významné ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě převzala na slavnostním vyhlášení 18. ročníku Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. Úspěšná vědkyně patří mezi nejzkušenější krystalografy a krystalografky v Česku. Zeptali jsme se jí nejen na vědeckou kariéru, ale také na její názor na roli žen ve vědě a osobní zkušenosti s vyvažováním pracovního a rodinného života.

Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice v italském Andalu.

„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.