Výzkum

Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jmenuje se C/2024 Y1 (Mašek)

Anotace

Aktualizace 1. 1. 2025 Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Tři úspěchy Tomáše Jungwirtha v roce 2024

Anotace

Český fyzik Tomáš Jungwirth patří mezi významné osobnosti současné světové vědy zejména díky svým průlomovým výzkumům v oblasti spintroniky. V roce 2024 byl oceněn na několika prestižních platformách, což potvrzuje jeho klíčový přínos k vědeckému poznání.

Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky

Anotace

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.

Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny

Anotace

Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom po atomu. Studii otiskl prestižní časopis Advanced Materials.

První pozorování dipolární kapaliny v pevné fázi

Anotace

Výzkumníkům z Oddělení dielektrik ve FZU se společně s kolegy z MFF UK poprvé podařilo pozorovat elektrickou analogii magnetické spinové kapaliny EuAl12O19. Ten vykazuje poměrně komplexní chování: projevují se jeho magnetické vlastnosti díky interakcím mezi spiny atomů europia i jeho elektrické vlastnosti dané specifickým uspořádáním iontů hliníku a kyslíku.

Od vzácných součástek k novým paradigmatům fyziky

Anotace

Nejen o otevřených otázkách fyziky s Davidem Hlaváčkem

V sérii „Otevřené otázky fyziky“ vám představujeme různé oblasti výzkumu a osobnosti Fyzikálního ústavu. David Hlaváček se na Oddělení astročásticové fyziky podílí na designu jednoho z řídicích modulů chystané kosmické mise LISA, jejímž cílem je zachytit gravitační vlny možná i z dob samotného počátku vesmíru. Kromě toho se zabývá také popularizací a filosofií vědy. Kam se podle něj fyzika ubírá, co nám o kosmu prozradí LISA a proč je důležité inspirovat nové generace vědců a vědkyň?

Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS

Anotace

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora). 

Ve sprškách kosmického záření může číhat nová fyzika

Anotace

O otevřených otázkách astročásticové fyziky s Jakubem Víchou

Odkud k nám přilétají vysokoenergetické částice kosmického záření a jak vůbec můžeme zjistit, o jaké částice jde? Máme šanci díky nim objevit úplně nové fyzikální děje? A může kosmické záření ovlivňovat počasí? Na tyto otázky stále nemáme jednoznačné odpovědi, ale výzkum Jakuba Víchy z Oddělení astročásticové fyziky na FZU AV ČR nás odhalení těchto záhad stále více přibližuje.