|
|
Close Help | ||||||||||||||
veřejná výzkumná instituce
Slovanský ústav je akademickým pracovištěm, které zkoumá slovanské jazyky a literatury v jejich vzájemných vztazích a kulturních souvislostech.
Vědecký výzkum je v dnešní době zaměřen především na oblast paleoslovenistiky, zabývající se studiem nejstarších literárních památek Slovanů, a byzantologie, která se soustřeďuje zejména na byzantsko-slovanské vztahy, lexikografie současných východoslovanských a jihoslovanských jazyků, dějin literárněvědné slavistiky a výzkum činnosti ruské a ukrajinské emigrace v ČSR.
Stejně orientována je i vydavatelská
činnost ústavu, který od r. 1998 v Nové řadě Prací Slovanského ústavu dosud publikoval dvacet tři svazky. SLÚ AV ČR také vydává s podporou Akademie věd ČR tři vědecké časopisy: Byzantinoslavica, Germanoslavica a Slavia.
(ve formátu pdf)
Výroční zpráva SLÚ AV ČR, v. v. i., za rok 2007
Výroční zpráva SLÚ AV ČR, v. v. i., za rok 2007 – podpisy
Přílohy:
Rozvaha k 31. 12. 2007
Výkaz zisků a ztrát
Příloha k účetní závěrce
Přehled činnosti vedení Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i. v roce 2007
Zpráva o činnosti rady instituce v roce 2007
Zpráva o činnosti Dozorčí rady Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., za rok 2007
Zpráva auditora: str. 1, str. 2
Výroční zpráva SLÚ AV ČR za rok 2006
Přílohy: Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Příloha k závěrce
Výroční zpráva SLÚ AV ČR za rok 2005
Přílohy: Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Příloha k závěrce
Slovanský ústav je jedním z nejstarších ústavů tvořících dnešní Akademii věd ČR. Byl založen 25. 1. 1922 na základě rozhodnutí Parlamentu ČSR a díky osobní iniciativě a nemalé finanční podpoře prezidenta T. G. Masaryka. Skutečně pracovat začal až v r. 1928 po mnohých administrativních průtazích. Prvním předsedou Slovanského ústavu byl jmenován prof. Lubor Niederle, světově proslulý archeolog a etnograf. V době mezi světovými válkami byl SLÚ v podstatě učenou společností, jejímž cílem bylo rozvíjení mnohostranných česko-slovanských vztahů a jejímiž členy byli kromě významných českých slavistů i přední národohospodáři. Ústav vykazoval bohatou publikační i přednáškovou činnost, pořádal konference a výstavy. Za války byla činnost ústavu prakticky zastavena, k jejímu obnovení došlo až v r. 1945. Roku 1953 byl Slovanský ústav začleněn do právě vzniklé Československé akademie věd. Výzkum tehdy zahrnoval slavistická studia v plném rozsahu: slovanské jazyky a literatury, slovanskou archeologii a etnografii, dějiny slovanských národů i byzantologii.
Rok 1963 přinesl celkovou reorganizaci, která fakticky znamenala likvidaci ústavu. Filologické a literární obory byly začleněny do nově utvořeného Ústavu jazyků a literatur, historici a byzantologové byli převedeni do Ústavu dějin evropských socialistických zemí, zatímco archeologové a etnografové přešli do příslušných akademických ústavů. V následujících letech docházelo k dalším reorganizacím, které měly za následek hluboký útlum slavistických studií.
Roku 1992 byl Slovanský ústav znovu obnoven, ovšem v silně redukované podobě a bez právní subjektivity. Nejprve experimentálně sloužil jako společné akademicko-univerzitní pracoviště, od r. 1995 byl přičleněn k Archivu AV ČR. Teprve k 1. 1. 1998 získal Slovanský ústav rozhodnutím Akademické rady AV ČR právní subjektivitu a stal se samostatným pracovištěm.
Ke Slovanskému ústavu AV
ČR jsou přidruženy dva národní komitéty: Český komitét slavistů a Český národní byzantologický komitét.
