Studium života a díla Jana Amose Komenského, přední postavy v dějinách české
vědy a kultury, má své významné postavení v oblasti badatelských aktivit
zaměřených k ranému novověku. V rámci ústavu souvisí činnost skupiny s
badatelskými projekty věnovanými dějinám českého myšlení, svým zaměřením na
období raného novověku navazuje zejména na práci skupiny pro dějiny starší české
filosofie. Projekt souborného vydání díla J.A. Komenského pak spadá do ústavní i
celoakademické koncepce edic pramenů k dějinám českého myšlení. V současné
době je komeniologická skupina Filosofického ústavu AV ČR jediným pracovištěm v
České republice, jež se odkazu Komenského věnuje systematicky jak v oblasti
ediční, tak interpretační. Především dlouhodobý projekt kritického vydání celého díla J.A. Komenského patří k těm
úkolům české vědy i kultury, jež je možno úspěšně řešit právě ve specializovaném
týmu badatelů zejména příslušných filologických, ale také dalších (převážně
humanitních) oborů. Ve stávající struktuře české vědy poskytuje pro práci
takového týmu výhodnější podmínky pracoviště AV. Komeniologickým bádáním se
zabývají také zástupci dalších vědeckých institucí na našich universitách a v
několika museích; vlastní komeniologické oddělení má Museum J.A. Komenského v
Uherském Brodě. Komeniologické pracoviště AV ČR má však mezi nimi své specifické
a nezastupitelné postavení, zejména vzhledem k jeho soustavné badatelské a
ediční činnosti. Skupina udržuje styky se zahraničními vědeckými
institucemi, zabývajícími se dílem Komenského a dějinami (zejména oblast dějin
kultury) raného novověku. K těm patří především Comeniusforschungsstelle v
Německu (původně Universität Bochum, ved. prof. Klaus Schaller, v současné době
Universität Düsseldorf, ved. prof. Gerhard Michel), dále University of Sheffield
a další specialisté (Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rusko, Španělsko,
Švédsko), kteří tvoří také stálý okruh přispěvatelů do revue Acta Comeniana.
Současná pracovní skupina pro studium a vydávání díla J.A.
Komenského Filozofického ústavu AV ČR vychází ve své činnosti především z
výsledků několika etap působení původně pouze ediční skupiny na různých
akademických pracovištích, navazuje však také na práci komeniologického
oddělení, jež tvořilo kdysi základ Kabinetu pedagogických věd a posléze
Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV. Záměr zřídit v Akademii věd tým
pro vydávání díla J.A. Komenského vznikl v souvislosti s blížícím se 300.
výročím vydání souboru Opera didactica omnia (Veškeré didaktické spisy - vydány
1657 v Amsterodamu). Původní návrh předpokládal, že nově vzniklý tým naváže na
přerušené vydávání Veškerých spisů J.A. Komenského (8 svazků, Brno 1910-1929,
r. 1938 vyšla upravená reedice sv. 4). Tehdejší vláda ČSR však nakonec r. 1956
rozhodla vydat celé dílo Komenského v původních jazycích s českým překladem. K
zajištění tohoto záměru byla nejprve zřízena vládní komise v čele s akad. Z.
Nejedlým. Prezídium tehdejší ČSAV pak ustavilo v r. 1958 redakční radu v
čele s předsedou prof. Jaromírem Běličem a vědeckým tajemníkem prof. Antonínem
Škarkou, složenou z čelných československých komeniologů a představitelů oborů,
do nichž dílo J.A. Komenského zasahuje. Na návrh této redakční rady zřídila
Akademie věd Sekretariát redakční rady pro vydání Díla J.A. Komenského,
přičleněný hospodářsko-administrativně k Ústavu pro jazyk český ČSAV. Toto malé
pracoviště se v součinnosti s redakční radou zasloužilo o úspěšné zvládnutí
přípravných prací, jež bylo nezbytné provést před zahájením vlastního vydávání,
a stalo se základem Kabinetu pro vydání Díla J.A. Komenského ČSAV, ustaveného k
1.1.1969 (byl rovněž volně přičleněn k Ústavu pro jazyk český). Tou dobou už
byly připraveny k vydání první svazky kritické edice J.A. Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského. Zkušenosti
získané při jejich přípravě vedly k úpravám původního záměru: především bylo
upuštěno od překladů jinojazyčných spisů do češtiny; kromě úspor v rozsahu edice
vedlo k tomuto kroku patrně i rozhodnutí vydat v českém jazyce poměrně rozsáhlé
Vybrané spisy J.A. Komenského, jejichž vydání se připravovalo v komeniologickém
oddělení Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV (8 svazků se samostatným
rejstříkem, Praha SPN 1958-1978). V Kabinetu pro vydání Díla J.A. Komenského
se soustředily všechny práce redakční a do značné míry i celá vědecká příprava
edice, když sem začali být vedle zakladatelských osobností J.Běliče, A.Škarky,
dalšího bohemisty (a germanisty) Stanislava Králíka a klasické filoložky Julie
Novákové přijímáni a zaškolováni i mladší pracovníci. Nadějně se rozvíjejícímu
pracovišti však nebylo dopřáno dlouhého trvání. v důsledku personálních změn, v
něž vyústily „normalizační" politické prověrky roku 1970, byla ukončena
samostatná existence Kabinetu a jeho pracovníci (s výjimkou svého externího
vedoucího prof. J.Běliče) byli převedeni do Pedagogického ústavu J.A. Komenského
ČSAV, kde byli začleněni do oddělení pro komeniologii a dějiny školy a
pedagogiky. Zde sice vyvolávalo jisté rozpaky přísně filologické zaměření ediční
(a v určité míře i interpretační) práce, nicméně se i přesto podařilo udržet v
další práci trend nastoupený v době působení při Ústavu pro jazyk český a
postupně pro něj získat v novém prostředí i určitý respekt. V Pedagogickém
ústavu J.A. Komenského prošla skupina řadou personálních změn, jež znamenaly
střídavě přínos i ztráty, byla tu připravena a vydána řada dalších svazků edice,
dařilo se v rámci možností i účelně budovat příruční knihovnu a tuzemské i
zahraniční styky s institucemi, jež se ve své činnosti zabývají i některými
oblastmi komeniologických studií. Zde se také v průběhu 80. let rozhodovalo o
aktivitách, jimiž se Akademie věd hodlala zapojit do oslav 400. výročí narození
J.A. Komenského v r. 1992. V této souvislosti se zrodil záměr přeložit do
češtiny kompletní Obecnou poradu o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica); ke vzniku tohoto vůbec prvního kompletního
překladu Obecné porady do národního jazyka významnou měrou přispěli i členové
současné komeniologické skupiny, neboť vedle podílu na překládání zajistili
především redakci celého překladu i komentářů. Ke dni 1.V.1990 byla větší
část komeniologického oddělení delimitována z Pedagogického ústavu J.A.
Komenského ČSAV do Filozofického ústavu ČSAV v Praze (od 31.XII.1992 AV ČR), kde
dnes tvoří skupinu pro studium a edici díla J.A. Komenského; jádro převedeného
kolektivu pocházelo z ediční skupiny. Celá tato skupina pak byla součástí
kolektivu, jemuž byla v r. 1991 udělena cena ČSAV za výsledky komeniologického
bádání. Hlavním úkolem zůstala i v rámci nového pracoviště příprava
kritického vydání Dílo J.A. Komenského, vedle toho převzala skupina též podíl na
vydávání mezinárodní komeniologické revue Acta Comeniana (po zrušení
Pedagogického ústavu J.A. Komenského zůstala celá příprava vydání i redakce
revue plně na komeniologické skupině Filosofického ústavu AV ČR). S plnou
podporou nového mateřského pracoviště i vedení Akademie prošla skupina úspěšně
jubilejním rokem 1992, kdy se její členové zúčastnili řady domácích i
zahraničních konferencí, konaných k 400. výročí narození J.A. Komenského,
spolupracovali na přípravě stálých expozic i výstav v muzeích a knihovnách a
vykonali mnoho další odborné i organizační práce. Jako všichni ostatní členové
kolektivu překladatelů Obecné porady do češtiny byli i členové skupiny oceněni
vládní jubilejní medailí Komenského, tento překlad však získal kromě toho také
výroční prémii Obce překladatelů. Přestože v následujících letech se skupina
nevyhnula dalším personálním změnám, způsobeným hlavně odchodem některých členů
na jiná pracoviště, a přestože ne všechny tyto odchody bylo možno vzhledem k
úsporným opatřením v celé Akademii kompenzovat přijetím nových pracovníků, lze o
období po jubilejním roce 1992 hovořit jako o době určité stabilizace skupiny v
nových vnějších i vnitřních podmínkách, ale také o rozšíření její výzkumné i
ediční tematiky dále za hranice dané dílem Jana Amose Komenského. V tomto období
také prošla skupina se ctí hodnocením ústavu, organizovaným Akademií věd.
Skupina je v současné době v ČR jediným pracovištěm, jež se věnuje
systematicky jak studiu, tak vydávání díla J.A. Komenského. Při zajišťování
svých aktivit spolupracuje s oběma našimi předními muzei J.A. Komenského (Muzeum
J.A. Komenského v Uherském Brodě a Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského v
Přerově) a s jednotlivými badateli z dalších ústavů AV ČR a z univerzit (UK
Praha, MU Brno, UP Olomouc). Skupina udržuje pracovní kontakty i se zahraničními
partnery, v poslední době zejména se skupinou, jež na University of Sheffield
pracovala na The Hartlib Papers Project, a se skupinou expertů, jež v rámci
Deutsche Comeniusgesellschaft připravuje dvanáctisvazkové vydání vybraných spisů
J.A. Komenského v německém překladu. Edice DJAK patří k dlouhodobým
projektům AV ČR, ke stěžejním úkolům v rámci humanitních disciplin vedle dalších
edic (zejména spisy M.Jana Husa), velkých slovníků a podobných publikací. (Ve
světovém měřítku je srovnatelná např. se souborným vydáváním spisů Erasma
Rotterdamského.)
Stěžejním úkolem skupiny je příprava souborné kritické edice J.A. Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského (v jazycích
originálu) - dále DJAK. Vedle jiných obdobných edičních projektů v AV ČR (např.
edice spisů M. Jana Husa) zprostředkovává pro další badatelské využití významnou
část pramenů k dějinám českého myšlení a kultury. Svým vybavením (rozsáhlý
vědecký aparát, textový i výkladový) se důstojně řadí k srovnatelným projektům v
evropském měřítku (např. souborné vydání spisů Erasma Rotterdamského). Vedle
ediční práce se členové skupiny podle svého odborného zaměření věnují také
studiu a interpretaci díla J.A. Komenského, a to zejména v oblasti filosofie,
filologie a historie. K tomu přistupuje také soustavný výzkum pramenné základny
pro kritické vydávání Komenského spisů, včetně kompletace údajů o současném
uložení a stavu příslušných pramenných materiálů v evropských knižních a
archivních fondech. Do této oblasti spadá projekt Korespondence J.A.
Komenského a její význam pro dějiny kultury a vědy 17. století, přijatý GA
ČR na léta 1995-1997, jehož nositelem byl PhDr Jiří Beneš. Cílem projektu bylo
vytvořit počítačovou databázi korespondence J.A. Komenského a v knižní podobě
publikovat její soupis spolu s doprovodnými studiemi o problematice
intelektuální komunikace v 17. století. Součástí tohoto projektu byl i
britsko-český seminář, který se konal v září 1995 v Praze. Skupina vydává (v
současné době ve dvouleté periodicitě) mezinárodní revui Acta Comeniana (šéfredaktorka PhDr. M. Bečková, CSc., výkonný redaktor PhDr. V. Urbánek, PhD.).
Pokud jde o ediční aktivity, lze o postavení pracoviště hovořit takřka jako o
výlučném, a to i v mezinárodním měřítku, poněvadž ostatní komeniologická
pracoviště, či jednotliví badatelé, vydávají-li Komenského texty, pak obvykle v
edicích zaměřených spíše populárně (někdy i s výkladovým aparátem, zřídkakdy
však s aparátem textovým) nebo ve faksimiliích (na základě starších vydání).
Studiu a interpretaci díla J.A. Komenského se z různých hledisek věnují badatelé
i některá pracoviště (příp. společnosti) v řadě zemí světa; v této oblasti
usiluje skupina jednak o navazování spolupráce na konkrétních tématech, jako
např. s pracovníky sheffieldské univerzity na projektu věnovaném Komenského
korespondenci, jednak o aktivní účast na mezinárodních vědeckých setkáních,
včetně jejich pořádání na půdě AV ČR. V posledním období se rozbíhá také
spolupráce členů skupiny na projektu několikasvazkového výboru ze spisů J.A.
Komenského v německém překladu, který připravuje Deutsche Comeniusgesellschaft v
Berlíně.
V ediční práci vychází skupina z postupů vypracovaných zakladateli edice,
kteří navázali na dlouholeté tradice vydávání antických latinských textů a
památek starší české literatury. Tyto ediční postupy se v práci skupiny
přizpůsobují konkrétním podmínkám a charakteru vydávaných spisů. Interpretační
studie předpokládají především širokou heuristickou přípravu a v návaznosti na
ni kritickou analýzu historických a literárních pramenů; uplatňují se tu tedy
metody zejména historické a filologické analýzy a komparace.
Nejvýznamnější publikované výsledky práce skupiny za poslední období
souvisejí s Komenského jubilejním rokem 1992: tehdy vyšly dva svazky edice DJAK,
a to sv. 15/III se spisy ze 40. let a z 1.
poloviny 50. let 17. století, zařazených do souboru Opera didactica omnia, a sv.
23 s první kompletní kritickou edicí významné
části rukopisné pozůstalosti Komenského, nedokončeného projektu všenápravného
díla dochovaného pod titulem Clamores Eliae. Členové skupiny významně
přispěli ke vzniku prvního kompletního překladu rozsáhlého sedmidílného traktátu
Komenského De rerum humanarum emendatione consultatio catholica do národního
jazyka. Český překlad tohoto pro studium Komenského myšlení klíčového díla vyšel
rovněž v jubilejním roce 400 let od narození Komenského. Členové skupiny se na
něm podíleli jak autorsky (překlady, komentáře), tak redaktorsky (veškeré
redakční práce na překladech i komentářích). Vynaložili také nemalé úsilí
organizační, bez nějž nebyl zdar celého projektu myslitelný. Překlad Obecné
porady znamená zpřístupnění myšlenkového odkazu Komenského i širší veřejnosti, a
to v dosud nebývalém rozsahu. V neposlední řadě lze výsledky práce na překladu
považovat za přípravu na kritické vydání Obecné porady v rámci DJAK. Význam a
kvalitu tohoto překladu ocenila prémií za r. 1992 Obec překladatelů. V
oblasti interpretace patří k významným pracím soubor tří studií V. Soudilové,
zaměřených ke komeniologickému odkazu J. Patočky a k filosofickým otázkám
Komenského irénismu a pedagogiky. Jde o úspěšně obhájenou kandidátskou
disertaci, která vyšla r. 1991 s úvodní studií R. Palouše. (Práci byla r. 1993
udělena cena Josefa Hlávky.) Členové současné komeniologické skupiny FLÚ AV
ČR tvořili významnou součást širších seskupení komeniologických badatelů, jež
byla za svou práci odměněna v r. 1991 cenou ČSAV za výsledky komeniologického
bádání.
Členové skupiny se podílejí i na nekomeniologických edičních projektech.
Tak M. Klosová a J. Bartoň připravili k vydání
kritickou edici spisu Valeriana Magni De Luce
mentium et eius imagine; edice vyšla ve Varšavě r. 1994 spolu s polským
překladem, pořízeným polskými badateli. Pro souborné vydání díla Johanna
Valentina Andreae (vyd. Frommann-Holzboog Verlag, Bad Canstatt, Stuttgart 1998)
připravili J. Beneš a J. Matlová edici spisu Theophilus, pro niž zpracoval J.
Beneš také úvod.
Pro Sebrané spisy Jana Patočky připravila Věra Schifferová k vydání jeho Komeniologické studie (díl I–III, Praha 1997, 1998, 2003).
Komeniologická skupina tedy přispívá české vědě a kultuře především
zpřístupňováním literárního a myslitelského odkazu J.A. Komenského odborné
veřejnosti ve formě kritického vydání jeho spisů. Edice
DJAK, která nachází své uplatnění v širokém mezinárodním měřítku, již
přinesla řadu vůbec prvních kritických vydání Komenského prací. Editoři kladou
při své práci důraz na využití co největšího množství pramenů, což jim umožňuje
průzkum příslušných knihovních a archivních fondů. Díky tomu poskytuje edice
svým uživatelům - kromě spolehlivého znění textů, což je u kritické edice
samozřejmost - i informace o případném vývoji vydávaných prací a o autorových
postupech při práci s vlastními texty. Kromě textu a textového aparátu v užším
slova smyslu usilují editoři o zprostředkování podstatných údajů k věcnému
výkladu a ke snazšímu pochopení textů, a to zejména z oblasti dějin, dějin
filosofie, dějin literatury, ale i o stylu a literární výstavbě vydávaných
textů. Odborné studie členů skupiny vycházejí v zahraničí zejména ve
sbornících z konferencí; mezinárodní dosah mají však i domácí periodika Acta Comeniana (vyd. FLÚ AV ČR) a Studia Comeniana
et historica (vyd. Muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě), v nichž obou
někteří členové skupiny působí v redakčních radách a všichni v nich publikují
své práce.
Pracovníci skupiny se aktivně účastnili mezinárodních vědeckých konferencí
spojených s výročím J.A. Komenského v letech 1991-1993 i některých konferencí
věnovaných obecnější problematice kulturních dějin raného novověku. Organizačně
se podíleli především na mezinárodní konferenci "Odkaz J.A. Komenského a výchova
člověka pro 21. století", 1992, Praha (dr. Steiner - organizační tajemník jedné
ze sekcí), na přípravě tematického zaměření uherskobrodských komeniologických
kolokvií (1991, 1993, 1995) a organizovali též česko-polský seminář "Myšlenkové
proudy doby Komenského v polsko-českém kontextu", 1992, Praha. V září r. 1995
uspořádala skupina v Praze britsko-český seminář "Korespondence J.A. Komenského
a Hartlibův archiv jako prameny k dějinám intelektuální komunikace v 17.
století". Na r. 1999 chystá ve spolupráci s Ústavem pro klasická studia AV ČR
seminář o ediční problematice.
Účast na hlavních mezinárodních konferencích (v závorce počet pracovníků):
Moskva, 1990 (3) Bremen, 1991 (1) Bayreuth, 1991 (1) Praha, 1992
(5) Bratislava, 1992 (3) Uppsala, 1992 (1) Berlin, 1992 (2)
Amsterdam, 1992 (3) Klaipeda, 1992 (5) Palma, 1992 (3) Madrid,
1992 (1) Macerata, 1992 (1) Roma, 1993 (1)
V současné době pracuje skupina především na edici spisů zařazených do
souboru Opera didactica omnia a paralelně se připravují k vydání spisy s
tematikou historickou a homiletika. Tak jako v řadě dosud vyšlých svazků DJAK
přinesou i právě připravované svazky několik vůbec prvních kritických vydání
významných Komenského spisů; to se týká např. velkých jazykových učebnic
(Vestibulum a Atrium), jimž dosavadní editoři nevěnovali pozornost, přestože
představují základní kameny Komenského koncepcí jazykového, ale i věcného
vzdělávání. Vedle edice DJAK se kontinuálně připravuje také další číslo
mezinárodní revue Acta Comeniana, jež by – bude-li možno pro to vytvořit
podmínky – měla nadále vycházet s jednoroční periodicitou místo dosavadní
dvouleté.
