Nejsledovanější scientometrické ukazatele:

• citační index
• impact factor
• Hirschův index
• další ukazatele (měřítka hodnocení časopisů)

1. Citační index (citační ohlas) určitého odborného článku:

• jedno z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce, slouží pak jako primární zdroj informací ke stanovení impakt faktoru vědeckých časopisů
• citační index je seznamem prací v odborných vědeckých časopisech, které se na tento článek odkázaly - čím častěji je publikace citována jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články).
• toto hodnocení může být ale velmi zavádějící při posuzování většího počtu článků s nerovnoměrnými citačními indexy; pro tento účel existují jiné způsoby hodnocení, např. Hirschův index.

• Web of Science nejkomplexnější citační index pod správou amerického Institutu pro vědecké informace (ISI) - placený zdroj - popis
• Scopus - produkt společnosti Elsevier - placený zdroj - popis
• Google Scholar - volně dostupný
• existuje také celá řada dílčích databází (oborových), které bývají volně přístupné

2. Impact factor (impakt faktor)- „činitel dopadu, vlivu“ časopisu

• obsažen v databázi Journal Citation Reports (JCR), která je součástí WoK - placený zdroj - popis (JCR je také zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
• IF je svou jednoduchostí a dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační činnosti jednotlivců i institucí
• JCR je provázán s databází UlrichsWeb - placený zdroj - popis, IF je také uváděn na web stránkách (některých) titulů
  
• IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti
• nenahrazuje tedy citovanost článku - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
• pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe bodována v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
• publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů - problematické mezioborové porovnání publikační výkonnosti podle IF
• více o impact factoru

3. Hirschův index

• Kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem.
• Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
• Hirschův index jednotlivce lze velmi jednoduše zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
• jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
• hodnotu h-indexu určitého autora lze jednoduše získat v:
• databázi WoS  - uveden v Citation Report (též označen zelenou čarou v seznamu publikací určitého autora)
  
• databázi Scopus - u nalezených publikací určitého autora  zaškrtněte "Select - all" a pak klikněte na  "Citation tracker"
• pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996
  
• Možnosti chybných závěrů:
• pozor na shody jmen
• srovnání výkonosti vědců v různých oborech
• více či méně charakteristický počet spoluautorů článků
• h-index se mění v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků (tedy je platný k datu zjištění)
• u vědce působícího v oboru déle než mladší kolega lze předpokládat vyšší h-index
• WoS a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků
  
• Jednou z možností, jak umožnit srovnání indexu h pro různé obory, je použít hodnotu Hirschova indexu dělenou střední hodnotou počtu spoluautorů článku.
• odkazy:
• http://en.wikipedia.org/wiki/Hirsch_number
• J. E. Hirsch: An index to quantify an individual's scientific research output . PNAS 2005 102: 16569-16572

4. další ukazatele

• další měřítka a způsoby hodnocení časopisů naleznete na stránce hodnocení časopisů, informace o časopisech

Hodnocení vědy a výzkumu: jednotlivé instituce Česká republika svět

• Na jednotlivých institucích probíhá každoročně sběr publikací pracovníků, kteří mají na dané instituci úvazek (i částečný).
• v první fázi se jedná o evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty VŠ (případně jiné samostatné VaV instituce)
• každá instituce eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví, obecně jsou metodiky či používaný program na evidenci různé, na základě těchto "dílčích" databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např. interní databáze FgÚ) nebo kateder či fakult.

• v druhé fázi jsou data shromážděna v centrálních databázích publikační činnosti větších institucí - např. ASEP AV ČR- info nebo Publikační činnost MU v Brně, což jsou "katalogy" VŠECH PRACÍ, nahlášených vědeckými pracovníky AV ČR nebo MU.

• v třetí fázi jsou tato "centrální" data opět rozdělena a to dle jednotlivých poskytovatelů financí a vybraná data jsou odeslána jednotlivým poskytovatelům, kteří pak teprve odesílají data do do databáze na úrovni národní - databáze RIV .
• Pozn.: v případě institucí, které nejsou součástí větších institucí, jsou data zadávána přímo do RIV bez tohoto mezistupně.

• hodnocení je prováděno na základě výsledků VaV odevzdaných institucemi do Registru informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV):
• databáze RIV a více informací o metodice a výsledcích hodnocení
• podklady (požadavky na data) jsou každý rok určovány Radou vlády a v každém roce jsou inovovány, stejně tak se mění metodiky hodnocení 
• v RIVu obsažené výsledky nejsou chápány jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele grantu (např. nutná forma plného rodného čísla autora) a jsou základem pro přidělení institucionálních financí.

Data v RIV jsou navázana na ostatní databáze Informačního systému VaV:

• Centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu – zkráceně CEP - granty
• Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu – zkráceně CEZ - výzkumné záměry
• a další databáze:
• VES = Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
• PGM = programy ve výzkumu a vývoji
• ORG = subjekty ve VaV
• POS = poskytovatelé ve VaV

• Důležité informace k problematice hodnocení vědy v České republice jsou zveřejňovány Radou pro výzkum a vývoj prostřednictvím webu Výzkum a vývoj v České republice
• Další informace týkající se VaV (vč. srovnání se zahraničím) např.:
• Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009  zveřejněna v lednu 2010
  
• Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008
• na str.69 např. hodnocení ústavů AV ČR dle struktury druhu výsledků, na str.70 dtto VŠ
• zdroj dat pro srovnání ČR se zahraničím  National Science Indicators  - producent Thomson Reuters
• Český statistický úřad - věda a výzkum (statistická data VaV v ČR)
  
• Veda.cz - hodnocení (články, komentáře, srovnávací tabulky apod.)
• informace na stránkách Technologického centra AV ČR
  

• informace k výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS  http://www.cordis.lu/en/home.html (Community Research & Development Information Service)

• pro celosvětové srovnání se zpravidla používají data získaná z National Science Indicators (Thomson Reuters), případně z databáze Scopus
• např. relativní citační index (RCI) = podíl citačního impaktu dané země a citačního impaktu světové databáze (citační rejstříky Thomson Reuters). Citační impakt země vyjadřuje průměrný počet citací připadajících na jednu publikaci vyprodukovanou výzkumem dané země. RCI=1 znamená, že daná země má stejnou úroveň bibliometrické kvality publikací jako je úroveň bibliometrické kvality publikací databáze Thomson Reuters.
• pro oborové srovnání se používá relativní citační index vědních oborů
• dále používané ukazatele: relativní produkce publikací, relativní produkce citací
• tyto (a další) údaje za ČR a ostatní státy v jednotlivých letech lze dohledat v "Analýzách stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009 (2008, 2007 atd.) " na webu RVVI
• nebo na stránkách ČSÚ - věda a výzkum - bibliometrie
• mezinárodním srovnáním vědy (a hodnocením časopisů) se zabývá také např. SCImago Journal & Country Rank
• využívá data z databáze Scopus
• SCImago Institutions Rankings 2009 World Report
  

Publikace

• Publikace slouží k zveřejnění výsledků vědecké práce. Mezi vědecké publikace patří např. monografie, kapitoly ve sbornících, články v odborných časopisech, popularizační díla atd. 
• Čím častěji je publikace citována jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a případně autocitace (autor cituje své vlastní články), ale stále je lepší mít nějaké měřítko vědecké práce než žádné.
• Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou scientometrické ukazatele, které jsou obsahem databází např. WoK, Scopus.
• Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné citování. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.

• Instructions to Authors in the Health Sciences - portál s přímými odkazy na publikační pokyny pro autory v jednotlivých časopisech
• SHERPA - britský projekt, který se zabývá možnostmi otevřeného přístupu k vědeckým informacím, obsahuje několik dílčích databází např.:
  
• SHERPA/RoMeo- Publisher copyright policies & self-archiving - evidence vydavatelů a jejich přístupu ke copyrightu a možnostem autoarchivace eprintů článků
• Publishers with Paid Options for Open Access - podmínky volného zpřístupnění konkrétních článků u vydavatelů
• více informací na webu SVI

• Akademická příručka / Dušan Meško, Dušan Katuščák, Ján Findra a kol. - české, uprav. vyd. - Martin : Osveta, 2006. - 481 s.
• Zdravotnická informatika / Miroslav Špunda, Jaroslav Dušek a kolektiv. -- 1. vyd.. --    Praha : Karolinum, 2007. -- 194 s.
• Jak připravit úspěšnou přednášku / George M. Hall, pořadatel ; [přeložil a upravil Jaroslav Hořejší]. --    Praha : Galén, c2006. -- 112 s. : il.
• Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením/Kateřina Ivanová, Lubica Juríčková. - 2. vyd. (přeprac.), Univerzita Palackého
   2007, 99 s.
  
• Jak psát a přednášet o vědě / Zdeněk Šesták. - Praha : Academia (Praha), 2000.
• Jak napsat odborný text / Světla Čmejrková, František Daneš, Jindra Světlá. - dotisk 1. vyd. - Praha : Leda, 1999.
• Jak pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založné na důkazu / Trisha Greenhalgh. - 1. vyd. - Praha : Grada Publishing, 2003.
• Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně / Peter Višňovský a kolektiv. - Vyd. 1. - Praha : Karolinum, 2001.
• Technical editing : the practical guide for editors and writers / Judith A. Tarutz. - Cambridge, Mass. : Perseus Books, c1992.

Jak správně citovat

• Bibliografické citace jsou součástí odborné literatury a mají informovat o literatuře (již publikovaných informacích), z nichž autor práce čerpal. Bibliografické citace rovněž slouží k získání souhrnných informací o určité problematice.
• V České republice se citování řídí normou Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 a ISO 690-2.
• Všeobecně si ale vydavatelé literatury určují vlastní pravidla, které jsou uvedena v pokynech pro autory. U zahraničních časopisů se uplatňují anglo-americká pravidla pro citace.

• Projekt Bibliografické citace  - nástroj na generování citací podle ISO 690 a ISO 690-2
• Bibliografické odkazy pro seznamy a citace   - včetně příkladů
• Jak zpracovávat bibliografické citace - kurs na stránkách ÚK VŠB-TUO
  
• Infogram - citační normy - přehled
  
• Citing Medicine  - správné citování dle NLM

• Infogram: portál pro informační gramotnost - podpora rozvoje informačního vzdělávání na českých vysokých školách, k dispozici řada užitečných odkazů jak z oblasti psaní VŠ prací, citování, ale i např. plagiátorství