ročník 8, číslo 1/2007

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dovolte mi několik slov úvodem k prvnímu letošnímu číslu časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum, které je věnováno feministickým reflexím otázek spojených s multikulturní situací současných společností, s feminizací migrace, vyostřováním globálních nerovností a novými formami marginalizace a exkluze v globální ekonomice.
V rubrice gender přinášíme článek Marty Kolářové Globální muž a lokální žena?, ve kterém autorka shrnuje dosavadní feministické analýzy procesů globalizace a rovněž kritiky přístupů převládajících v sociálních vědách, které genderovou dimenzi problému dosud do značné míry opomíjejí. Tematicky na to navazuje článek Terezy Hendlové Dynamika domácích prací z globálního hlediska, který se věnuje současným problémům spojeným s přesouváním pečovatelské práce na migrantky, čímž vznikají globální řetězce péče a nové nerovnosti mezi ženami napříč třídní příslušností, etnicitou a národností. Marek Hrubec pak ve svém článku rozvíjí feministickou kritickou teorii zneuznání s ohledem na dynamiku sociálních konfliktů vedoucích na jedné straně k proměnám systému hodnocení výkonu a novému ocenění projednávaných činností, na druhou stranu ale k zneuznání těchto činností v jejich původní formě.
V druhém bloku, který se v tomto tematickém čísle vztahuje k tématu kulturní diverzity, otiskujeme článek Blanky Knotkové-Čapkové Marginalizace, reprezentace a identita podrobených v kontextu současné indické společnosti, ve kterém se autorka věnuje indické společnosti a kontextualizaci současných problémů prostřednictvím postkoloniálních studií a multikulturních a feministických teorií. V článku Kultura, gender a migrace se Martina Rašticová zabývá indickými imigranty v USA a pomocí přístupů transkulturní psychologie si všímá proměn kulturních tradic a hodnot v novém prostředí. Martina Horáková pak ve svém článku Jak psát o odlišnosti: Autobiografické reakce původních obyvatelek Severní Ameriky a Austrálie na mainstreamový feminismus aplikuje přístupy postkoloniálních studií na analýzu narativních výpovědí původních obyvatelek Austrálie a Severní Ameriky.
V rubrice výzkum se čtenáři a čtenářky mohou seznámit s výzkumem Catherine Vassilikou, která se věnovala imigrantkám zaměstnávaným jako pečovatelky a pomocnice v domácnosti v Řecku. Poslední článek Hany Klamkové Rod a rasa se zabývá historickým výzkumem role genderu a rasy v nacionalistické ideologii Třetí říše.
Tématu globalizace, multikulturalismu, nových forem globálních nerovností a feminizaci migrace je věnována i rubrika recenze. V tomto čísle představujeme mimo jiné sborník Arlie Hochschild a Barbary Ehrenreich Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy, knihu Seyly Benhabib The Claims of Culture: Equality and Diversity in the Global Era, dále dnes již klasickou knihu bell hooks Feminist Theory. From Margin to Center a publikaci kolektivu autorů Gender and International Migration in Europe. Za zmínku stojí rovněž recenzní stať Beth Lazroe, která v ní navazuje na pražskou výstavu reklamních plakátů objektivizujících ženské tělo.

Jménem redakce bych ráda poděkovala recenzentům a recenzentkám, kteří se podíleli na recenzním řízení. Tímto monotematickým číslem si klademe za cíl zejména uvést témata spojená s globalizací a multikulturalismem do genderových studií v České republice. Genderové analýzy společenských nerovností dnes musejí zahrnout rovněž další dimenze, jako jsou třída, etnicita, rasa, náboženství, sexuální orientace, národnost atd., které ve vzájemném spolupůsobení vytvářejí sítě vícenásobného znevýhodnění a nespravedlností a komplikují možnosti jejich nápravy. Naším cílem tak bylo upozornit na tyto otázky v českém prostředí a otevřít diskusi o transnacionálních problémech feministické teorie a genderových studií a o vztahu multikulturalismu a feminismu v souvislostech globalizujícího se kapitalismu.

Zuzana Uhde
redaktorka