|
|
|
Dvacet let výzkumu bydlení ve střední Evropě |
autor> Jan Sládek
(jan.sladek@soc.cas.cz) |
datum> 30.4.2011 |
kategorie> životní úroveň & bydlení |
|
Socioweb 05/2011, rubrika Témata
Klíčová slova: bydlení, nerovnosti, teorie, transformace
Již přes dvacet let se v zemích střední Evropy úspěšně etabluje sociologie bydlení a následující příspěvek si klade za cíl nastínit vývoj této disciplíny, ukázat základní osy a souvislosti diskuse, ale také nové trendy, které reagují jednak na dosavadní vývoj odborné debaty, ale také na nedávnou finanční a ekonomickou krizi.
Sociologii bydlení bývá někdy vytýkáno, že je příliš empirická a nedostatečně pracuje s obecnou sociologickou teorií (Allen, 2005). V případě zkoumání změn systému bydlení v postkomunistických zemích existuje debata o povaze této sociální změny. Konkrétní kroky vlád, ale i preference obyvatel zemí střední Evropy, jsou zkoumány ze dvou perspektiv: přechodu (transition) a transformace (obecná formulace viz Machonin, 1997).
První perspektiva pracuje s představou, že jednotlivé země SVE prochází přechodem z bodu A (komunismus, státně plánované bydlení) do bodu B (kapitalismus, trh bydlení). Z pohledu různých ukazatelů (zejména vlastnické struktury bydlení) jsou země SVE porovnávány z hlediska výchozí hodnoty různých ukazatelů vztahujících se k bydlení a ekonomické situaci a pak jsou z hlediska těchto ukazatelů sledovány a porovnávány na cestě ke kapitalismu (Donner 2006). Druhá, transformační perspektiva, se zaměřuje spíše na institucionální procesy, aniž by postulovala jakýkoliv „bod B“, ke kterému mají procesy změn vést. Machonin (1997) tuto debatu odvozuje od obecné sociologické debaty o modernizaci a dodává, že perspektiva přechodu je příliš normativní, teleologická. A tak má perspektiva přechodu tendenci různé „odchylky“ (alternativy) od cesty buď bagatelizovat, nebo stigmatizovat. V sociologii bydlení (s ohledem na země SVE) byla debata o povaze sociální změny otevřena poměrně brzy (Stark 1992).
Pokusem o alternativní formulaci pojetí sociální změny v zemích SVE (tj. zejména politik privatizace, restituce, etablování sociálního bydlení) je koncept path-dependence (Bruszt and Stark, 1998; Pickles and Smith, 1998). Tento koncept se zaměřuje právě na vysvětlení rozhodnutí mezi možnými alternativami a upozorňuje na setrvačnost institucí a jistou nevratnost klíčových rozhodnutí. V oblasti sociologie bydlení byl tento přístup aplikován nejprve při popisu politik bydlení ve skandinávských zemích (Bengtsson, 2008), ale byl již aplikován i pro analýzu sídelního rozvoje v ČR (Sýkora, 2008). Příklon k této perspektivě je dán také vývojem debaty o konvergenci a divergenci systémů bydlení (Kemeny, Lowe 1998), která ukázala, že počáteční představy o směřování zemí SVE k jednotnému modelu se nenaplnily, anebo je přinejmenším velmi těžké toto dokázat přesvědčivou komparací. Path dependency se tak snaží najít odpověď na to, proč se systémy nevyvíjely k jednotnému modelu, ale na druhou stranu zase nepřeceňovat jejich rozdíly. Země SVE se v oblasti bydlení přece jen potýkaly s podobnými problémy.
Úvahy o povaze sociální změny a argumentace konceptů konvergence a divergence mají své implikace i v rovině výběru metodologie a témat. Zatímco stoupenci konvergence (a tedy perspektivy přechodu) mají tendenci vycházet z kvantitativních dat, zastánci divergence se opírají zejména o sociálně konstruktivistický přístup. Není snad třeba připomínat, že v rovině metodologické, a to zejména při komparacích, se tyto dvě cesty rozcházejí. Pokud jde o témata (přehled výzkumu bydlení v ČR viz Mikeszová 2007; komplexní popis změn po roce 1989 v Lux 2009), první skupina se převážně zaměřuje na (ne)fungování trhu a evaluaci dopadů různých politik bydlení, druhá skupina se zaměřuje zejména na analýzu diskurzu, roli různých institucí. Obě skupiny nejsou nutně oddělené a obě dosahují uznávaných výsledků.
Vývoj na poli sociologie bydlení byl ovlivněn nedávnou finanční a ekonomickou krizí, která měla dopad i na vědecký diskurz – přehodnocují se základní předpoklady, otevírají nové cesty k výzkumu. S ohledem na hypoteční rozměr krize, který je patrný zejména v západních zemích, jsou pomalu otevírány zejména dvě otázky. Zaprvé – k jakému modelu tedy mají, mají-li, tzv. post-komunistické (či tranzitivní) země směřovat? Zadruhé se v sociologii bydlení začíná více akcentovat téma, které je v jiných sociologických disciplínách již relativně více zdomácnělé, totiž nerovnost, resp. nespravedlnost (Norris and Shiels, 2007), a to i s příklonem k jejímu zkoumání kvalitativními metodami (Šafr, 2006; Maginn et al. 2008).
V této souvislosti je dobré zmínit výsledky šetření CVVM, ve kterém byli respondenti konfrontováni s jevem v ČR mediálně dobře známým, totiž privatizací bytového fondu. Co činí tento výzkum zajímavým je explicitní spojení této politiky s otázkou spravedlnosti. Dodejme, že letošní rok je prvním rokem deregulovaného nájemného ve většině obcí ČR, ale také to, že během posledních let vzniklo několik občanských sdružení, která se problémem privatizace bytového fondu zabývají (např. občanská sdružení na Praze 2 nebo na Praze 3).
Tabulka 1 ukazuje, že přes diskusi o privatizaci obecních bytů a individuální zkušenost mnoha občanů s tímto fenoménem, čtvrtina respondentů nedokáže posoudit, zda by bylo spravedlivější spíše dokončit nebo naopak zastavit privatizaci obecních bytů. Paradoxem je, že veřejné mínění dvě protikladné možnosti postupu privatizace hodnotí velmi podobně.
Tabulka 1: Co by učinilo privatizaci obecních bytů spravedlivější či nespravedlivější?
Zdroj: CVVM, 2005, N= 1037.
I tyto paradoxy v odpovědích respondentů ukazují, že téma bydlení a jeho souvislost s obecnými otázkami spravedlnosti si zasluhují podrobnější pohled, a to včetně „kvalitativnějšího“ pohledu na to, co si lidé dnes pod pojmem spravedlnost či nerovnost s ohledem na bydlení představují.
Literatura:
Allen, C. 2005. Reflections on Housing and Social Theory: An Interview with Jim Kemeny. Housing, Theory and Society 22 (2): 94-107.
Bengtsson, B. 2008. Why so Different? Housing Regimes and Path Dependence in Five Nordic Countries. Paper presented at the ENHR International Research Conference ’Shrinking Cities, Sprawling Suburbs, Changing Countrysides’, Dublin, 6–9 July 2008.
Bruszt, L. & D. Stark 1998. Postsocialist Pathways: Transforming Politics and Property in East Central Europe. Cambridge: Cambridge University Press.
Donner, Ch. 2006. Housing Policies in Central Eastern Europe. Vienna: Christian Donner.
Machonin, P. 1997. Social Transformation and Modernization: On Building Theory of Societal Changes in the Post-Communist European Countries. Praha: SLON.
Kemeny, J. & S. Lowe 1998. Schools of Comparative Housing Research: From Convergence to Divergence. Housing Studies 13 (2): 161-176.
Lux, M. 2009. Housing policy and housing finance in the Czech Republic during transition: An example of the schism between still-living past and the need of reform. Delft: Delft University Press
Maginn, P. J., S. Thompson, and M. Tonts 2008. Qualitative housing analysis: an international perspective. Emerald Jai.
Mikeszová, M. 2007. Socio-Economic Research on Housing in the Czech Republic. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 43 (3): 637-646.
Norris, Michelle, P. Shiels 2007. Housing inequalities in an enlarged European Union: patterns, drivers, implications. Journal of European Social Policy 17:65-76.
Pickles, J. & A. Smith (eds.) 1998. Theorizing Transition: The Political Economy of Transition in Post-communist Countries. London: Routledge.
Stark, D. 1992. The Great Transformation? Social Change in Eastern Europe. Contemporary Sociology (21) 3: 299-304.
Sýkora, L. 2008. Revolutionary change, evolutionary adaptation and new path dependencies, in: Strubelt, W. & G. Gorzelak (Eds.). City and Region. Opladen & Farmington Hills: Budrich UniPress Ltd.
Šafr, J. 2006. Skupina majitelů domů a nájemníků. Třídy bydlení?. Pp. 71-101 in: J. Šanderová (ed.) Nerovnosti kolem nás. Analýza utváření sociálních nerovností v každodenním životě. Pracovní texty projektu Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti, Praha: FSV UK.
Příspěvek byl vytvořen v rámci grantového projektu „Sociální nerovnosti a tržní rizika vyplývající ze spotřeby bydlení. Aktuální a žádoucí reakce fiskální a monetární politiky státu“ podpořeného GA ČR (403/09/1915).
|
|
|
|
|
|
|