Raně středověké hradiště v Libici
nad Cidlinou patří mezi nelépe archeologicky prozkoumané
lokality na našem území. Od konce 19. století, kdy proběhly na lokalitě první acheologické výzkumy, až
do současnosti pokrývá prozkoumaná plocha uvnitř opevněného areálu hradiště cca 6 % celkové plochy
(cca 24 ha). Dalších 31 000 m2 představují archeologické sondy na zbývající části katastru Libice a
sousední obce Kanín. Avšak pouhá pětina těchto archeologických výzkumů byla
publikována nebo alespoň zpřístupněna formou nálezových zpráv. Proto hlavní cílem Archeologické mapy
Libice je vytvoření informačního systému - edice archeologických pramenů, která zpřístupní tento
rozsáhlý nálezový fond co nejširšímu okruhu badatelů tak, aby se mohli podílet na dalším vyhodnocení
shromážděných dat.
Postup prací byl rozvržen do 3 hlavních etap:
1. Vytvoření základní mapy lokality s vyznačením všech archeologických sond. V aglomeraci raně středověkého hradiště (včetně opevněného areálu) je do roku 2007 evidováno 275 sond pokrývajících plochu téměř 8 ha.
2. Vektorizace terénní dokumentace, na jejímž základě bude možná prostorová identifikace nemovitých archeologických nálezů (zahloubené objekty, vrstvy, hroby), ke kterým jsou
přiřazeny atributy (čísla objektů, hrobů), a jejich propojení s dalšími databázemi.
Do vektorového formátu jsou převáděny všechy terénní výzkumy od roku 1997. Kompletně byly digitalizovány nejstarší archeologické výzkumy z přelomu 19. a 20. století a výzkumy raně středověkých pohřebišť (677 hrobů). Největší část dosud nezpracované dokumetacepředstavují záchranné akce realizované v centru dnešní Libice (na tzv. předhradí) v letech 1974 - 1996, z nichž získala digitální podobu přibližně polovina. Mezi převažující nemovité archelogické nálezy patří zahloubené objekty, jejichž počet dosahuje 860.
3. Analýza archeologických dat. Předpokládáme, že tato fáze zpracování by měla být otevřena širší badatelské veřejnosti. Za současného stavu zpracování jsme upustili od tvorby jediné centrální databáze detailně popisující movité nálezy a jejich okolnosti, protože jen těžko můžeme definovat okruh otázek, které by mohly být s pomocí této databáze řešeny. Úsilí vynaložené na tvorbu takové komplikované univerzální databáze by se mohlo minout účinkem.Přednost byla dána spíše menším databázím věnovaným řešení jasně definovaných odborných témat.
Navzdory velkému množství shromážděných dat je analytické vyhodnocení archeologických výzkumů v libického hradiště stále na počátku. Podrobného analytického zpracování se dočkala zatím pohřebiště a sídlištní nálezy mimo opevněný areál a mapa archeologických sond,
která se stala základem pro rekonstrukci topografie raně středověké Libice.
Obr. 1: DEM (digital elevation model) libické aglomerace, červená linie vyznačuje hranice opevněného areálu a šedá archeologicky sledované plochy.
Obr. 2: DEM (digital elevation model) libické aglomerace s vyznačením říční nivy (světle modrá) - pravidelně zaplavované plochy do úrovně stoleté vody.
Obr. 3: Kanín – poloha Na křemenu. Plán výzkumu J . Hellicha z roku 1903.
Obr. 4: Zahloubené sídlištní objekty mimo opevněný areál v aglomeraci libického hradiště na pravém břehu Cidliny. A středohradištní období, B mladohradištní období. Shluky objektů vyznačené červenými a žlutými kruhy jsou interpretovány jako stopy jednoltivých usedlostí. 1 – pohřebiště, 2 - sídlištní objekt hradištní, 3 – sídlištní objekt s nálezy strusky, 4 – sídlištní objekt středohradištní, 5 – sídlištní objekt mladohradištní, 6 – říční niva.
Obr 5: Libice - pohřebiště na vnitřním hradišti, nejstarší fáze pohřebiště (před stavbou kostela) - červeně, 2. - 3. fáze libického hradiště.
Jan Mařík, marik@arup.cas.cz