veřejná výzkumná instituce
Činnost oddělení
Připravuje se aktualizace
Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur působí jak v oblasti domácí literárněvědné slavistické tradice, založené na komparativním pojetí slovanských literatur, tak i stále více v kontextu literárněvědného středoevropského slavistického diskurzu, cílícího na inter- a transkulturní dialog evropských kultur a literatur. Tato koncepce je v ČR svého druhu jediná. Výstupy jsou kromě jednotlivých studií také autorské monografie i kolektivní díla. Výzkum je soustředěn do tří okruhů.
V roce 2004 byl ukončen grantový projekt GA AV ČR č. IAA9092201 Databáze a metodologický komentář k účasti západoslovanských literatur na formování českého literárního vývoje 1918-1989, který byl zahájen v roce 2002 a podíleli se na něm H. Ulbrechtová, S. Ulbrecht, A. Zelenková, M. Černý a M. Olšovský spolu se třemi externími spolupracovníky. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření databáze knižních a časopiseckých překladů ze západoslovanských literatur.
Řešitelský tým převedl pramennou základnu, zahrnující zčásti fondy Slovanského ústavu a zčásti představující výsledek nových rešerší, do podoby databáze, která reflektuje uměleckou i teoretickou recepci západoslovanských literatur u nás v určitých obdobích 20. století. Vedle stávajících katalogů Slovanského ústavu, u nichž jsme urychlili digitalizaci, jsme nově excerpovali periodika, která v katalozích ústavu zpracována nebyla. Ze starších fondů byly využity, doplněny a opraveny záznamy týkající se překladů z polské literatury v letech 1918-1960, pocházející z centrálních i regionálních periodik (celkem cca 200 periodik). Excerpce tak podrobně zachycuje výběr překladů i spektrum překladatelů. Ostatní složky byly zpracovány nově: nově byla provedena excerpce lužickosrbské tematiky zachycující vzhledem ke specifikům oboru i nejdůležitější sekundární literaturu (zaměřenou na osobnosti J. Páty a V. Zmeškala), do kompletní excerpce Česko-lužického věstníku, dovedené až do roku 2004, byly zahrnuty i české básnické texty reagující na lužickou literaturu. Nově byla také provedena excerpce polské literatury z Těšínska ze současných periodik. Slovenská literatura v českých periodikách byla zachycena ponejvíce na sekundární rovině v hlavních vědeckých časopisech z let 1900-1925. Dále pak byla nově excerpována periodika Světová literatura, Slovanský přehled, Literární noviny, Tvorba. Katalog časopisů obsahuje 5882 údajů a je dále průběžně doplňován. Další databázi tvoří knižní překlady a ve výjimečných případech také sekundární literatura (lužickosrbská problematika). Excerpce byla prováděna nově na základě existujících soupisů, slovníkových děl i vlastní rešeršní práce. Tento elektronický katalog zahrnuje 2487 údajů. Obě databáze jsou přístupny uživatelsky přes webovou stránku Slovanského ústavu.
Dalším výstupem bylo vydání sborníku Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.
Vzájemnost a nevzájemnost. Sondy do česko-slovenských literárních vztahů
IAA900920702
2007–2009
Řešitelka: PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Poskytovatel: GA AV ČR
V rámci grantového projektu vznikla rozsáhlá monografie, která vyšla jako svazek č. 27 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.
Slovanské bájesloví v díle K. J. Erbena
404/07/0646
2007–2009
Řešitelé: PhDr. Petr Kaleta, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
PhDr. Marcel Černý, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Poskytovatel: GA ČR
Jméno Karla Jaromíra Erbena (7. listopadu 1811–21. listopadu 1870) je neodmyslitelně spjato s českým romantismem. Laické veřejnosti je autor znám především jako básník Kytice (1853) a folklorista, ale svým hlavním zaměřením byl historikem a archivářem. Jeho zájem o lidové písně a pohádky jej přivedl k důkladnému studiu slovanské mytologie, jíž se začal intenzivněji věnovat od druhé poloviny čtyřicátých let 19. století.
Předkládaná edice Erbenových prací z oblasti slovanské (v menší míře též germánské a litevské) mytologie se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání.
Do první skupiny patří rozprava Vídy čili sudice z roku 1847, jejíž oba dosavadní vydavatelé E. Jelínek (Slovanský sborník 2, 1883, s. 1–14, 57–67, 109–120, 165–174) i A. Grund (Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 181–250) ne vždy zcela přesně respektovali původní předlohu, a proto je vydávána podle Erbenova autografu (je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, fond K. J. Erben).
Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž Erben pracoval zhruba od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. Erbenův autograf s názvem Slovanské bájesloví se stal po druhé světové válce badatelům ve svém celku nepřístupný, protože byl rozdělen a dodnes je uložen na dvou místech. V Knihovně Národního muzea zůstaly tři sešity (sešity I–III. naší edice) s označením IX B1–3. Další dva sešity téhož formátu a se stejnou signaturou na deskách byly přemístěny do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, fond K. J. Erben. Avšak pouze sešit IV. má název Slovanské bájesloví, sešit V. je uložen zvlášť a obsahuje výpisky jen z knihy A. A. Kotljarevského О погребалных обычаях языческих славян (Москва 1868), zaznamenané ovšem stejným způsobem jako v předcházejících sešitech.
Do druhé skupiny patří všechny ostatní zařazené texty. Stati Obětování zemi (poprvé ČČM 22, 1848, I, s. 33–52), O dvojici a trojici v bájesloví slovanském (poprvé ČČM 31, 1857, II, s. 268–286; III, s. 390–415) a Báje slovanská o stvoření světa (ČČM 40, 1866, s. 35–45) jsou v podstatě (po drobných pravopisných úpravách) přetištěny z vydání A. Grunda, Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 251–264 (Obětování zemi), s. 265–314 (O dvojici a trojici v bájesloví slovanském) a s. 315–326 (Báje slovanská o stvoření světa).
Erbenova etymologická srovnávací studie, vzdáleně se rovněž dotýkající jeho zájmů bájeslovných, vyšla pouze časopisecky pod názvem Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště (ČČM 23, 1849, I, s. 133–176). Její ediční příprava byla vzhledem k množství cizojazyčných citátů velmi náročná.
Poprvé souborně vycházejí Erbenova folkloristická a bájeslovná hesla (celkem 115 hesel), která přetiskujeme (ve shodě se současnou pravopisnou normou) přímo z Riegrova Slovníku naučného I–IX. (Praha 1860–1872). Jmenovitě jde o tato hesla: Aitvaros; Anafielas; Ásové; Atrimpas; Baba; Babí léto; Balalajka; Baldur; Bardové; Baš a Bašich; Bazilišek; Bělboh; Berserker; Bertha; Běs; Bída; Bojan; Boží soud; Bože sedleško; Bragi; Brynhilda; Březen; Bůh; Bukál; Čarodějnice; Čarodějník; Čáry; Černoboh; Černokněžník; Čert; Červen; Červenec; Ďas; Dažbog; Děd; Děva; Děvana; Diblík; Div; Divé ženy; Duben; Edda; Elfové; Epické či rozpravní básnictví; Fée; Flins; Hádání; Hájové posvátní; Havran; Hromnice; Hřebí; Chorovod; Chors; Igor; Ilja Muromec; Jarilo; Jarovit; Ježíbaba; Jutrobog; Koleda; Krt; Křítek; Kupalo; Lada; Leden; Lel a Polel; Lesní panna; Leší; Listopad; Litvané II. Bájesloví; Loki; Máj; Máj neb máje; Mohyla; Morana; Můra; Německo. Německé bájesloví; Nestor; Ódin; Perun; Pikulík; Píseň národní; Plivník; Pogoda; Pochvist; Polednice; Pomlázka; Popelka; Pověst; Prosinec; Prove; Provodní neděle; Příje; Radunica; Ratihost; Rusadla; Říjen; Sazometná středa; Slované VII. Slovanské bájesloví; Slované VII. Slovanské národní básnictví a jeho literatura; Sobotky; Srpen; Striga; Středa; Stříboh; Svantovit; Svaroh; Svátky slovanské; Svatojanský oheň; Triglav; Trojan; Tryzna; Únor; Únos; Upír.
Editorem studií Vídy čili sudice, Obětování zemi, O dvojici a trojici v bájesloví slovanském a Báje slovanská o stvoření světa a autorem vysvětlujících poznámek k nim (kromě poznámek Erbenových, označených [pozn. K. J. E.]) je Petr Kaleta, úvodní studii Slovanské bájesloví K. J. Erbena z pozůstalosti Věnceslavy Bechyňové, hesla z Riegrova Slovníku naučného a rozpravu Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště edičně připravil a poznámkami doplnil Marcel Černý. Edice rukopisného mytologického slovníku je společným dílem † V. Bechyňové, M. Černého a P. Kalety.
Ediční části předcházejí tři vstupní studie (již zmíněný úvod z pera V. Bechyňové, dále studie M. Černého Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu) a na ni navazující přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti z pera P. Kalety). Publikace a je bohatě ilustrována (20 barevných obrázků, 20 černobílých reprodukcí). V závěru je opatřena seznamem dostupné literatury věnované slovanskému bájesloví, ediční poznámkou, rejstříkem a anglickou anotací.
Práce vyšla jako svazek č. 30 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.
Ruská poezie 20. století – 2005–2009
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
V rámci projektu vznikla monografie H. Ulbrechtové o ruské poezii druhé poloviny 20. století; další – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.
Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.
Západ a Východ – tradice a současnost. Proměny umění
interpretace, myšlenkové proudy, literární směry a žánry ve slovanských
a západních literaturách.
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Obsahem projektu je studium vztahů a paralel ve slovanských a neslovanských literaturách a kulturách. Zaměřujeme se nejen na samotný literární proces z hlediska literárněhistorického, ale i na přesahy do esteticko-filozofického myšlení a kulturních studií.
K hlavním tématům patří:
Prvním výstupem bylo vydání speciálního svazku Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Dalším výstupem je rozsáhlá publikace Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ-Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty, která vznikla v koedici s drážďanským nakladatelstvím Neisse. Autoři jednotlivých příspěvků pracují ve výzkumných a univerzitních institucích České republiky i zahraničí (Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a Maďarsko).
Prezentace na webu německého knižního trhu.
K tématu se vztahovala i mezinárodní konference ve dnech 7.–9. 10. 2009 Literatury a kultury mezi Východem a Západem.
Projekt dále pokračuje v modifikované a specializované podobě pod názvem Literatura jako součást systémů lidského vědění. Výstupem bude kolektivní monografie v němčině, kterou připraví k vydání německé nakladatelství Neisse Verlag Dresden. Monografie bude obsahovat cca deset kapitol s tématy jako dějiny a čas v ruské a západoevropské literatuře, tzv. třetí prostor v evropských literaturách, syntetické pojetí evropské avantgardy, spojnice mezi literaturou a vizualitou, reflexe filozofického myšlení v literatuře. Ze zahraničních autorů se na monografii podílí např. prof. Dirk Uffellmann (Universität Passau), Prof. Isabel Wünsche (Jakobs-Universität Bremen) nebo Prof. Elke Mehnert (TU Chemnitz). Na projektu se podílí i odborníci z českých unvierzitních pracovišť, např. Dr. Renata Cornejo (PF UJEP Ústí nad Labem) nebo Dr. Jan Vorel (FF Ostravské univerzity). Předpokládané vydání knihy je vzhledem k velmi náročné přípravě plánováno na rok 2014.
Slavica III
Vedoucí: Mag. Siegfried Ulbrecht, Dr.
Byl dokončen a jako 23. svazek Nové řady prací Slovanského ústavu vydán bibliografický přehled Slavica III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Pokračuje příprava závěrečného svazku Slavica III/2, obsahujícího překlady z východoslovanských literatur do češtiny v letech 1891–1918.
Tato bibliografická monografie vznikla na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Toto dílo obsahuje 9960 záznamů překladů z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Kniha bude mít celkem kolem 850 str.
Materiál je rozdělen podle jednotlivých národních literatur (abecedně od běloruské po ukrajinskou), které jsou děleny podle hesel: antologie, soubory prací; díla jednotlivých autorů; anonymní práce.
Bibliografie má tři rejstříky, a to autorský, řazený podle národních literatur, dále rejstřík překladatelů, vydavatelů a osobností kulturního života, který respektuje výchozí překladové jazyky. Poté následuje rejstřík excerpovaných časopisů a almanachů s více než 640 záznamy.
Rukopis bude uzavřen na konci roku 2010, do března roku 2011 budou připraveny všechny rejstříky..
Pro projekt je důležitá spolupráce s evropskými dokumentačními středisky a organizacemi
(ABDOS
, evropský slavistický portál
ViFa Ost připravovaný v Mnichově, Literární archiv
v Marbachu).
Dějiny slavistiky – kritické edice pramenů
PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Vydání korespondence P. J. Šafaříka s F. Palackým a J. Kollárem
„Symbolické přátelství obrozenské trojice“, jak případně literární historik Jan Blahoslav Čapek pojmenoval svou studii věnovanou Janu Kollárovi (1793–1852), Pavlu Josefu Šafaříkovi (1795–1861) a Františku Palackému (1798–1876), patrně nejrenomovanějším novodobým garantům idey československého národně-jazykového unionismu, by mohl být podtitul publikace, připravované Zoe Hauptovou a Marcelem Černým. Třebaže jde o klíčové protagonisty českého i slovenského národní obrození, chybí doposud moderní ucelená edice jejich vzájemné korespondence, důležitý pramen odrážející nejen pozvolný rozklad československé jednoty, nýbrž v neposlední řadě rovněž nepostradatelná pomůcka ke studiu literárních dějin a vzájemných česko-slovenských kulturních vztahů.
Zamýšlená edice je soustředěna k osobnosti P. J. Šafaříka a obsáhne v úplnosti jeho listy psané F. Palackému (Korespondence Pavla Josefa Šafaříka s Františkem Palackým, k vyd. připravily V. Bechyňová a Z. Hauptová, sice vyšla již v roce 1961, avšak je již dávno rozebrána; v tomto směru se tedy jedná o druhé vydání) a J. Kollárovi (dopisy souborně vyjdou po prvé), a pokud se dochovaly i jejich protějšky, jsou do edice zahrnuty i Kollárovy a Palackého dopisy Šafaříkovi (zachovalo se jen jejich torzo, neboť Šafařík většinu jemu psaných listů zničil).
Publikace bude připravena do tisku v roce 2012.
Doc. PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Úloha a přínos archivních dokumentů ve výzkumu dějin slavistiky (na příkladu korespondence F. Wollmana)
Projekt se zaměří na kritickou interpretaci vědecké korespondence nejvýznamnějšího českého komparatisty a literárněvědného slavisty Franka Wollmana (1888–1969), která zejména v meziválečném období představuje cenný historický i faktografický pramen pro poznání personálních, institucionálních a metodologických dějin česko-slovenské, ale i evropské slovanské filologie. Zejména rozsáhlý písemný konvolut s nestorem evropské slavistiky M. Murkem (ale i s dalšími význačnými českými i evropskými slavisty, např. J. Polívkou), který v tomto období na pozvání T. G. Masaryka jako první profesor jihoslovanských literatur na FF UK v Praze budoval pražskou univerzitní stolici slovanské filologie, založil časopis Slavia a přispěl ke zřízení Slovanského ústavu, vytváří jakýsi metodologický dobový komentář k základním otázkám o podstatě a vymezení slovanské filologie. Korespondence rovněž reflektuje pozici Wollmana jako strukturálně a fenomenologicky orientovaného literárního vědce a člena Pražského lingvistického kroužku, který se intenzivně zapojil do tehdejších, svým charakterem i dnes aktuálních diskusí o společném kulturním dědictví slovanských literatur. Je zřejmé, že postupné zpřístupnění korespondence přispěje k hlubšímu poznání Wollmanova rozsáhlého díla, které je zaměřené na literární teorii, folkloristiku, teatrologii až po dějiny slavistiky a srovnávací literární vědy a které je metodologicky novátorské i objevné spojením vědecké, pedagogické a organizátorské činnosti.
Štefan Krčméry – dva neznámé rukopisy z pozůstalosti T. G. Masaryka
Tento tematický úkol představuje zpřístupnění dvou dosud v celku nepublikovaných rukopisů, které byly dosud neznámé a našly se v pražské pozůstalosti T. G. Masaryka, se kterým měl Š. Krčméry osobní i korespondenční kontakty. Š. Krčméry (1892–1955) patří k předním meziválečným osobnostem slovenské kultury, která zasáhla do řady oblastí jako literární historiografie, kritika, poezie, próza, translatologie atd. Jde o rukopisy A ešte letiace tiene a Vajanský, které jsou z hlediska tématiky a žánrového zaměření výjimečné v kontextu slovenské moderní prózy a literární kritiky meziválečného období. Rukopis A ešte letiace tiene představuje Krčméryho pokus o románový tvar, který je v jeho tvorbě ojedinělý a který vznikl v období autorova pobytu v Ženevě a poté v Praze v první polovině 30. let 20. stol. Rukopis literárněhistorické eseje Vajanský pravděpodobně měl být přípravou k habilitačnímu řízení autora buď na Univerzitě Komenského v Bratislavě nebo na FF UK v Praze. V krátkých výstižných kapitolách autor analyzuje Vajanského jako klíčovou osobnost slovenské kultury přelomu 19. a 20. století a zabývá se jednotlivými aspekty jeho tvorby. Publikování rukopisů celkově přispěje k doplnění komplexního obrazu Krčméryho života a díla.
Dějiny pražské slavistiky v meziválečném období – J. Vlček a jeho literárněhistorická škola v kontextu česko-slovenské historiografie
Projekt se tematicky soustředí na metodologický a institucionální přínos J. Vlčka a jeho následovníků (např. F. Kleinschnitzová, J. Menšík, F. Frýdecký ad.) k rozvoji české slovakistiky. Vlček je často považován za zakladatele moderní české i slovenské literární historiografie, ale pozitivistická orientace jeho žáků se v kontextu 20. a 30. let minulého století jevila už ve srovnání s nástupem nových metodologií jako psychologismus, strukturalismus, fenomenologie apod. jako zastaralá a překonaná. Tematický úkol se pokusí i s využitím osobních pozůstalostí a korespondenčních souborů tematicky vymezit obraz této skupiny, která se sice vnitřně diferencovala, přesto však vycházela z Vlčkova vědeckého pojetí – důraz na heuristickou základnu a bibliografickou přípravu, upřednostnění literární historie před teorií, syntetizující pojetí historie jako živé narativní struktury a systematické začleňování české i slovenské literatury chápané jako dějiny idejí do západoevropského písemnictví. Projekt bude vycházet i ze zpracování korespondence J. Vlčka a jeho žáků s osobnostmi slovenského literárního a kulturního života. Zohlední mj. i podíl Vlčkova žáka A. Pražáka na založení Literárněhistorické společnosti československé (1934).
Dlouhodobý autorský projekt L. Běloševské byl v březnu 2006 završen vydáním obsáhlé antologie s komentáři, která vyšla pod názvem „Skit“. Praha 1922–1940 Antologija. Biografii. Dokumenty v nakladatelství „Russkij puť “ v Moskvě.
Memoárové dědictví ruské emigrace v ČSR: Vzpomínky. Deníky. Ústní svědectví
Ruská věda, literatura a kultura v prostředí meziválečného Československa
Vedoucí: Mgr. L. Běloševská
Koncepce projektu probíhá ve třech rovinách:
a) bio-bibliografický výzkum, který akcentuje vytváření korpusu bibliografií a životopisných údajů emigrantů,
b) příprava vzácných a málo přístupných prací ruských vědců a literátů do tisku,
c) výzkum vědeckého a literárního díla v mezikulturním nadnárodním kontextu.
Ve výzkumu je kladen důraz na aspekty konvergence s domácím vědeckým prostředím. Jde v první řadě o takové osobnosti jako filology A. Béma, J. Ljackého, V. Franceva, R. Pletnjova aj., byzantology, kunsthistoriky a historiky N. Okuněva, P. Kalitinského, N. Běljajeva, D. Rasovského, M. Šachmatova aj., literáty V. Lebeděva, E. Čegrincevovou aj.
V rámci projektu byla prozatím připravena a odevzdána do tisku antologická edice Irina Bémová (L. Běloševská; vyjde v Rusku) a na konci roku 2010 bude uzavřen rukopis monografie Život a vědecké dílo prof. N. L. Okuněva (1885–1946) (J. Jančárková).
Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949). Tento významný historik staroruského, byzantského, středověkého arménského, srbského a makedonského umění a architektury, odborník v oblasti ruského umění 18.–20. st. žil a pracoval v letech 1923–1949 v Československu. Kniha se skládá ze dvou části: první obsahuje vědeckou biografii N. L. Okuněva, druhá se zabývá analýzou jeho vědecké tvorby systematizované na základě tematického přístupu a zahrnuje kapitoly o starém ruském umění a architektuře, byzantském umění a architektuře, umění a architektuře křesťanského Východu, středověkém umění a architektuře Srbska a Makedonie. Monografie je doplněna přílohou — bibliografií vědeckých a vědeckopopularizačních prací N. L. Okuněva.
Dějiny Kondakovova ústavu
Vedoucí: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.
Průběžné zpracování rozsáhlého materiálu o vzniku, vědecké činnosti, osobnostech Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1925–1952) a o jeho celkovém významu pro dějiny byzantologie.
Život a dílo historika M. V. Šachmatova
Vedoucí: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.
Technické a vědecké zpracování osobního archivního fondu historika slovanského práva M. V. Šachmatova (1888–1943). Prozatím vzniklo několik studií v mezinárodních časopisech a byl připraven rukopis publikace Jančárková, J. – Gagen, S.: Historik práva M. V. Šachmatov (1887–1943). Polemika s eurasijstvím. Jedná se o republikaci 6 vědeckých článků Šachmatova a 2 dopisů s komentářem, 2 úvodní studie (biografická a úvod do problematiky).
Skupina pro výzkum ruské emigrace je zapojena též do mezinárodních akademických projektů. Za Slovanský ústav práci vede a koordinuje Mgr. L. Běloševská.
Prvním z nich je projekt ve spolupráci s RAN (Ústavem slavjanovedenija, Moskva). První etapou dlouhodobého projektu byla příprava konference Ruská emigrantská kultura a humanitní vědy v meziválečném Československu: oblasti odborné vzájemné spolupráce, která se uskutečnila 8. 10.–10. 10. 2008 v Praze. Spoluorganizátorem byla Slovanská knihovna při NK ČR. Vybrané příspěvky z konference se připravují do tisku v časopise Slavia. Další konference Na rozhraní dvou kultur: ruská emigrace v meziválečném Československu se uskutečnila v červnu 2010 v Moskvě.
Druhým mezinárodním projektem je projekt Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace: Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem a J. Ljackým (Praha) rovněž ve spolupráci s RAN (Ústav ruské literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg). V rámci projektu je plánována společná publikace.
Výzkum ruské emigrace prováděný ve Slovanském ústavu je v mezinárodním měřítku hodnocen velmi pozitivně a především díky Mgr. L. Běloševské funguje Slovanský ústav jako centrum konzultací poskytovaných v ČR k problematice ruské emigrace.
Bulharsko
– Institut za literatura na BAN, Sofie
Projekt „Bulharsko a Čechy v XVIII.–XIX. století – kulturní tradice a jejich modernizace“ (2008–2010)
Vedoucí projektu: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Rusko
– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva
Projekt „Ruské vědecké, kulturní a politické instituce v meziválečném
Československu“ (2006-2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut mirovoj literatury RAN, Moskva
Projekt „A. L. Bém a ruská literární emigrace v Praze“ (2006—2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut russkoj literatury - Puškinskij dom, Sankt-Peterburg
Projekt: „Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace:
Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem, J. Ljackým (Praha)“
(2006—2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
Slovensko
– Ústav svetovej literatúry SAV, Bratislava
Projekt „Ruská literatura v evropském kontextu“ (2007—2009)
Vedoucí projektu: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Jednotliví pracovníci podle svého zaměření přednášejí a vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze a MU v Brně.
Veci na dne duše (dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho z pozostalosti T. G. Masaryka). Edične pripravuje Anna Zelenková.
Edice zachytí dva dosud neznámé rukopisy slovenského literárního kritika, básníka a prozaika Š. Krčméryho. První rukopis – umělecká próza A ešte letiace tiene představuje specifickým prolnutím časových a fabulačních rovin v kontextu autorovy tvorby ojedinělý pokus o „román idejí“, který tvoří žánrovou a tematickou analogii k Zimní legendě. Text obsahuje všechny charakteristické rysy Krčméryho uměleckého stylu, spojujícího psychologizaci a lyrizaci, smysl pro detail a intuici s filozofií a estetickou náladovostí a bohatou metaforičností. Autor vychází z linie slovenské lyrizované prózy s prvky naturalistického a psychologického expresionismu, romantického patosu a baladičnosti. Druhý text Vajanský, který žánrově inklinuje k literárněhistorické esejistice, interpretuje základní znaky poetiky S. H. Vajanského, jeho přínos a význam jako výrazné kulturní osobnosti Slovenska, a to i na pozadí detailní kresby martinského intelektuálního prostředí. Kritické vydání, které bude opatřené úvodní studií, poznámkami a textovými i obrazovými přílohami, přispěje k hlubšímu poznání života a díla jak Š. Krčméryho, tak i S. H. Vajanského. Zároveň jako významný příspěvek k dějinám česko-slovenských kulturních vztahů přiblíží kulturní prostředí Martina.
Z. Sládek - L. Běloševská a kol. autorů: Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 3, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 344 s.
Česká literární věda - slavistika v období Pražského jara (1967–1969). Bibliografie. Připravila A. Vachoušková s kol. pracovníků. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 4, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 384 s.
Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). (Méně známé aspekty). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 6, Slovanský ústav AV ČR, Praha 1999, 352 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice I (1919–1929). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 8, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2000, 368 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice II (1930–1939). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 10, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2001, 640 s.
Slavica v české řeči I. České překlady ze slovanských jazyků do roku 1860. Sestavil Josef Bečka s kolektivem. Druhé doplněné vydání připravili J. Bečka a K. Skwarska. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 12, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 159 s.
Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890. K vydání připravil J. Bečka a kol. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 13, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 629 s.
Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Pod vedením Jiřího Bečky a Siegfrieda Ulbrechta - Zdena Koutenská a Jitka Taušová
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 23, Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Euroslavica, Praha 2008, 554 s.
ISBN 978-80-86420-28-8,
ISBN 978-80-83494-79-2
Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Tato bibliografická monografie obsahuje 6766 záznamů překladů ze západoslovanských a jihoslovanských jazyků, a podává tak první ucelený obraz zájmu o tyto literatury a kultury v českém prostředí v uvedených letech.
Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Hanuš Nykl, Zdena Koutenská, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s.
ISBN 978-80-86420-45-5
Závěrečný svazek rozsáhlého monografického díla zpracovávajícího historii a přehled překladů krásné literatury ze slovanských jazyků do češtiny od začátku 19. století do roku 1918. Přináší překlady z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v daném období. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce), dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.
Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918. Sborník studií. Autorský kolektiv: Jiří Bečka, Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír Wollman, Anna Zelenková. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 17, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2003, 196 s.
Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé. Tak například fakt časově různého výskytu určitých jevů v jednotlivých literaturách (často klasifikován jako opožděnost jedněch ve srovnání s druhými) byl v každé literatuře podmíněn jinými faktory. Ve výsledku tedy u mnoha jevů můžeme hovořit spíše o jevech analogických než bezpodmínečně jednostranně přejatých. V jednotlivých studiích je věnována největší pozornost vždy tomu jevu, který byl pro určité období nosným. Je pochopitelné, že se v průběhu století recepční zájem přesouval mezi poezií, prózou a dramatem.
Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.
Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).
„Skit“. Praga 1922–1940. Antologija. Biografiji. Dokumenty. Editorka, autorka úvodní studie L. Běloševská, životopisy a komentář – L. Běloševská a V. P. Nečajev. Nakladatelství Russkij puť, Moskva 2006, 768 s. ISBN 5-85887-208-5
Sborník čtenáři představuje jedno z nejznámějších literárních sdružení mladé ruské emigrace meziválečného období, jež působilo na území ČSR. Svým obsahem i rozsahem zcela ojedinělá práce poprvé všestranně hodnotí dlouhodobou činnost této početné literární skupiny (36 členů), vedené A. L. Bémem, literárním vědcem a pedagogem světového významu. Současně zasazuje tento výjimečný literární jev do kontextu dějin jak ruské porevoluční emigrace, tak i dějin první československé republiky, ale i evropských kulturních styků 20.–30. let minulého století. Materiál je zpracován na základě četných českých i zahraničních archivních zdrojů. Do sborníku je zařazena velká část dosud nepublikovaných textů. Součástí publikace je rozsáhlý obrazový a fotografický materiál. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem.
A. Zelenková: Slovenská prozódia a verzifikácia v rukopise Štefana Krčméryho (1935). Práce Slovanského ústavu, Nova řada, svazek 21, SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2006, 140 s., ISBN 80-86420-24-8
Rukopis rozsiahlej štúdie Štefana Krčméryho Možnosti československej prozódie z roku 1935, ktorý sa našiel v súkromnej pozostalosti českého literárneho historika Alberta Pražáka, zahŕňa autorove verzologické štúdie napísané najmä na začiatku 30. rokov a publikované väčšinou v Slovenských pohľadoch. Krčméry v nich obhajoval veršovú techniku štúrovskej poézie, ktorá vychádzala z romantickej estetiky a jej folklórneho základu. Vyšiel z teoretických názorov T. Milkina a polemizoval s Vlčkovou vedeckou školou, ktorá videla vrchol slovenského básnictva v sylabotónickom verši P. O. Hviezdoslava a odmietala uznať umelecké kvality štúrovskej poézie. Krčmérymu išlo zároveň o estetickú rehabilitáciu prozódie sylabického verša romantického obdobia.
V pripojenej štúdii Krčméry a teória verša v česko-slovenskom kontexte medzivojnového obdobia je analyzovaný autorov prínos k vymedzeniu slovenských prozodických systémov z rytmickej stránky. Zaoberá sa aj premenlivým vzťahom Š. Krčméryho a A. Pražáka, ktorý sa vyvíjal od kritickej polemiky až ku vzájomnému uznaniu a rešpektovaniu. S tým súvisí aj interpretácia Krčméryho postojov k českému kultúrnemu prostrediu (obhajoba doktorátu v roku 1930, vzťah k T. G. Masarykovi atď.). V Textových prílohách sú uverejnené doteraz nepublikované materiály (Krčméryho vlastný životopis, posudky k dizertačnému konaniu Š. Krčméryho a jeho korešpondencia s českými literátmi J. Vlčkom, V. Tillem a A. Pražákom).
Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií. K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá. Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2007 (Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 22), 274 s., ISBN 80-86420-25-6
Sborník vznikl v rámci meziústavní akademické dohody na téma „Ruská poezie 20. století“ mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006.
Obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.
V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie.
Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj.
Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.
Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.Václav Bok – Siegfried Ulbrecht (Hgg.).
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. Jg. 18 (2007), Nr. 1–2.
ISSN 1210-9029,
ISBN 789-80-86420-27-2
Tématem publikace je Slezsko jako hraniční území mezi německým, polským a českým kulturním prostorem, a proto se ideálně hodí do časopisecké řady periodika Germanoslavica. Jednotlivé studie mají zpravidla komparativní charakter (slovansko-germánské a německo-české vztahy) a zpracovávají literárněhistorické, literárněteoretické i lingvistické otázky. Obsahuje i témata kulturologická, historická a etnografická.
Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.):
Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen
Ausgewählte Aspekte
Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách
Vybrané aspekty. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 25. Praha : Slovanský ústav / Dresden : Neisse Verlag, 2009. ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), ISBN 978-3-940310-31-6 (Neiise Verlag), 800 s.
Tematiku Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách jsme zvolili z několika důvodů. Tím hlavním je určitá výzva českým přívržencům komparatistické školy meziválečného období, kdy pojem „Východ – Západ“ plnil ponejvíce funkci obrannou pro slovanské literatury a jejich vymezení se proti německé kultuře. Daný pojem se dnes přesunul do jiných pozic a je řešen z jiného úhlu pohledu. Dále jsme chtěli ukázat, že tento pojem nenáleží jen literární vědě (a už vůbec ne jen literárněvědné komparatistice), nýbrž že jeho využití vyžaduje interdisciplinární přístup.
Při hledání tematických spojnic pro naši publikaci jsme sledovali aplikace pojmu „Východ-Západ“ u jednotlivých evropských vědců. S prosbou o spolupráci jsme poté oslovili kolegy z různých vědních disciplín a z různých evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje. Chtěli jsme tak demonstrovat nejen interdisciplinární spektrum aplikace pojmu „Východ – Západ“, ale i geografickou šíři vědeckého zájmu o tento problém.
Kniha obsahuje třicet studií, jejichž autoři pracují v České republice, Slovenské republice, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Maďarsku, Rusku, Ukrajině a v Polsku.
Tematicky je rozčleněna do pěti částí, v každé z nichž je daný problém analyzován z určitého hlediska (literárně- a kulturněteoretické úvahy, kulturní dějiny, literární srovnání, literární obrazy a recepce a filozoficko-literární koncepty).
Studie jsou psány v češtině, němčině, ruštině a angličtině a každá obsahuje jinojazyčné resumé. Kniha je opatřena informací o autorech a jmenným rejstříkem.
Úvodní strany, předmluva a obsah... (pdf)
Helena Ulbrechtová:
Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.
Praha : Slovanský ústav, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 26, 311 s. ISBN 978-80-86420-32-5
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.
Anna Zelenková:
Medzi vzájomnosťou a nevzájomnosťou. Sondy do česko-slovenských a slovensko-českých literárnych vzťahov
.
Praha : Slovanský ústav AV ČR // Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 27, 377 stran.
ISBN 978-80-86420-34-9 (Slovanský ústav), ISBN 978-80-8094-648-7 (Univerzita Konštantína Filozofa)
Kniha si klade za cíl přispět k objasnění společných i rozdílných tendencí v česko-slovenských vztazích, které se chápou jako společný dialog a porozumění, ale i jako určité odmítání nebo nekomunikace. S využitím dosavadní odborné literatury, ale i dosud nepublikovaného materiálu (rukopisy, korespondence apod.) se soustřeďuje i na méně známé či opomíjené stránky vzájemných kontaktů v období od počátku národního obrození až meziválečného období, které zpřesňují a doplňují obraz historického formování a fungování dvou blízkých literatur. Kniha nemá v plánu suplovat dějiny česko-slovenských literárních vztahů, snaží se spíše interpretovat stav teoretického myšlení o soužití obou literatur a vedle kontaktově-genetického a typologického literárněhistorického výzkumu, orientujícího se na zdroje, analogie a shody, se věnuje i zkoumání vzájemných tvůrčích podnětů, idejí a uměleckých souvislostí fungujících mezi oběma literaturami v rovině směrů, koncepcí a poetik. Monografie v rámci metodologických reflexí a východisek analyzuje terminologii, sémantiku a teoretické perspektivy procesů mezi vzájemností a nevzájemností a prostřednictvím oboustranných příkladů a inspiračních zdrojů načrtává základní kontury úspěšných i méně úspěšných pokusů o společný literární dialog. Poukazuje i na opomíjené stránky vzájemného působení a ovlivňování a předpokládáme, že tato práce, která se věnuje hodnotově a esteticky širokému spektru literárních a kulturních inspirací a kontaktů, přispěje k hlubšímu pochopení konvergentních i divergentních tendencí v česko-slovenských literárních vztazích. Představuje příspěvek do diskuse, která je neustále metodologicky otevřená a její řešení bude probíhat i v budoucnosti.
Bechyňová, V. – Černý, M. – Kaleta, P. (edd.):
K. J. Erben: Slovanské bájesloví.
Praha : Slovanský ústav AV ČR // Etnologický ústav AV ČR, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 30, 511 s.
ISBN 978-80-87112-25-0 (Etnologický ústav), ISBN 978-80-86420-37-0 (Slovanský ústav)
Edice Erbenových prací z oblasti slovanské (částečně i germánské a litevské) mytologie se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání. Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví. Všechny ostatní Erbenovy folkloristické a bájeslovné studie jsou nově zredigovány a opatřeny novými komentáři a vysvětlujícími poznámkami. Nově zredigovány byly i výzkumy z archivu V. Bechyňové. Ediční části předcházejí tři vstupní studie a přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti. Publikace obsahuje 20 barevných a 20 černobílých ilustrací, anglické resumé a jmenný rejstřík.
L. Běloševská a kol.:
Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) //
Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2011. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 31, 672 s.
ISBN 978-80-86420-38-7
Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období. Jedná se o první díl publikace, která kromě memoárů a deníků ruských emigrantů obsahuje rovněž ústní vzpomínky – vyprávění osob, jichž se dotkly historické události a jejichž osudy souvisejí s danou oblastí studia. Cílem knihy je zprostředkovat a doplnit dnešní mnohdy kusé a zkreslené znalosti o dějinách ruské emigrační diaspory a zachytit její působení v kontextu kulturního vývoje ČSR. Vybrané ukázky textů mají zdokumentovat vývoj vztahů mezi touto komunitou a českým vědeckým, kulturním i veřejným prostředím od interakce po integraci. Publikace je rozdělena na tři části – Vzpomínky (K. A. Čcheidze, N. Musatová), Deníky (N. P. Kondakov, V. F. Bulgakov) a Rozhovory s ruskými emigranty (Je. A. Maksimovičová, D. S. Gessen, I. V. Rafalskaja). Jednotlivé kapitoly obsahují podrobné komentáře k textu a bibliografické informace ke komentovaným faktům a osobám. Anotovaný jmenný rejstřík má charakter lexikonu osob spojených jak s ruskou emigrací v ČSR, tak i rusko-českými vztahy v tomto období. Rejstřík organizací není anotován. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé.
Černý, M. – Kaleta, P. (edd.):
Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. // Společnost přátel Lužice, 2010. Práce Slovanského ústavu,
Nová řada, sv. 32, 368 s.
ISBN 978-80-86420-39-4
Monografie Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského se skládá ze dvou komplementárních oddílů -
souboru vědeckých studií a lužickosrbsko-české antologie básnických textů.
První oddíl je věnován různým pražským, resp. českým aspektům života a díla významného
lužickosrbského básníka Jakuba Barta-Ćišinského (1856–1909). Do Prahy přišel v roce 1871 a záhy
vstoupil do zdejšího lužickosrbského spolku Serbowka. Jako chovanec Lužického semináře a jako
většina jeho krajanů absolvoval německé malostranské gymnázium a studium teologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Deset let (1871–1881) poznával český národní život a díky tomu si pak
při návratu do Horní Lužice odnášel spoustu podnětů a poznatků, jichž hodlal využít při rozvíjení
lužickosrbského národního hnutí. V době studií začal publikovat v rukopisné Serbowce (část Kwětki),
v pražských časopisech i v periodikách rodné Lužice. Tím si již v tomto období získal jméno u odborné veřejnosti srbské Lužice, kterou tehdy reprezentoval především Michał Hórnik (1833–1894),
významný podporovatel lužickosrbského písemnictví a rovněž odchovanec pražské univerzity.
Motivy Prahy a českého prostředí se v tvorbě Jakuba Barta projevily hlavně v počátcích jeho literární
činnosti v Knize sonetow (1884), jež byla první knihou podepsanou básníkovým pseudonymem
Ćišinski. Důkladná znalost české literatury se projevila především v Ćišinského překladech (Erbenovy Svatební košile, veselohry Gustava Pflegera-Moravského Telegram či při úpravě hry Adolfa Srba Starý
vlastenec /lužickosrbsky Stary Serb/). Tyto pokusy však nemají větší literární hodnotu, tou vynikají
až následující překlady z básnických děl českých autorů, např. Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Adolfa
Heyduka, Josefa Václava Sládka, Rudolfa Mayera, Jana Rokyty (Adolfa Černého) nebo Jaroslava
Vrchlického. Po celý zbytek života udržoval básník intenzivní kontakty s předními českými publicisty
a literáty, dlouhodobě spolupracoval s nejvýznamnějším českým sorabofilem Adolfem Černým alias
Janem Rokytou (1864–1952).
Básníkovu rozsáhlému literárnímu odkazu je věnováno sedm literárněvědných studií (kapitol)
sepsaných šesti autory: Adolf Černý o životě a díle Jakuba Barta-Ćišinského (P. Kaleta), Jakub
Bart-Ćišinski v českém prostředí: literárněhistorická recepce a překlady (H. Ulbrechtová), Poezie
Jakuba Barta-Ćišinského (J. Suchý), O zvukové výstavbě poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Vlášek), Modernistické tendence v lužické literatuře (J. Vlášek), Sbírka „Swětło z wyšiny“ aneb Ćišinski a
literární moderna (F. Šěn) a Zrození básníka v románu Bohumily Šretrové „Chcu domoj“ (M. Černý).
V nich autoři charakterizují a hodnotí české ohlasy na Ćišinského básnickou tvorbu, rozebírají a do
literárního kontextu zařazují jeho poezii a analyzují J. Barta-Ćišinského jako románového hrdinu
v Čechách málo známého díla B. Šretrové. Připojena je výběrová bibliografie prací reflektujících
souvislosti Ćišinského života a díla s českým prostředím (I. Český kontext života a díla Jakuba Barta-
Ćišinského) a kompletní bibliografický soupis českých překladů (II. Texty Jakuba Barta-Ćišinského
přeložené do češtiny).
Druhý oddíl je antologický, tvoří jej zrcadlově vydávané ukázky z Ćišinského poezie (lužickosrbský
originál – český překlad); překlady byly pořízeny v časovém rozpětí téměř 130 let (od 80. let 19. století
do současnosti) a podílela se na nich celá plejáda známých i pozapomenutých překladatelů (Adolf
Černý, Arnošt Procházka, Václav Koranda, František Malý, Josef Pelíšek, Karel Sedláček, František
Tichý /= Zdeněk Broman/, Karel Kyas, Josef Suchý, Marie Hlisnikovská, Václav Daněk, Zuzana
Bláhová-Sklenářová aj.).
