Proboha! Aby n�s tak sly�el doktor! Ka�d� p�eci
m��e televizi svobodn� vypnout, te� u� ano,
pok�ral by n�s. Ano, vypnout, podobn�, jako
svobodn� vysko�it z rozjet�ho rychl�ku uprost�ed
pol�. P�ijdou si n�s pak z televize Nova nato�it.
P�e�ijeme-li, dostaneme se je�t� i do Tabu.
Doktor bude spokojen.
P�ece jen. Nedostali jsme se p��li� daleko?
Nep�ipom�n� p�ede�l� obraz p��li� obraz nov�ho
televizoru z reklamy? Puk�me z�vist�, kdy� vid�me
barvy jeho obrazovky na na�em star�m, je�t�
nedokonal�m apar�tu. Jo, jo, zd� se docela, �e
p�ede�l� obraz zcela nesed�, je podobn� fale�n�
jako seri�l Nov�ci. Nejsme snad vedeni nen�vist� a
zlobou �i z�vist�? N�mi vykreslen� obraz se p��li�
podob� obraz�m televize Nova: nen� o tom, o
�em p�edst�r�, �e je, nen� o televizi. Nen�
nepravdiv�, nen� ale tak� pravdiv�. Chceme-li na
televizi vyrukovat jej�mi vlastn�mi zbran�mi,
obrazy, mus�me d��ve v�d�t, jak tyto obrazy
funguj�, jinak riskujeme, �e p�jdeme se
�puntovkou proti samopalu, nebo naopak, s
kan�nem na vrabce.
Huysmans�v obraz des Esseinta z po��tku �l�nku
si v�ak, pros�m p�kn�, zapamatujme, bude n�m,
jak v dal��m uvid�me, je�t� dob�e slou�it.
II. Odbo�ka � n�sil�
Ano � televize, moc a n�sil� jsou propojeny. Ano.
Televize jist� korumpuje (p�edev��m div�ky), jist�
n�sil� jako vzor ukazuje, televize v�ak n�sil� a
korupci tak� ob�as pran��uje. Ano, jist�, televize
je zlod�jkou �asu, na druh� stran� pomoc�
televize ob�as �as u�et��me. Prost�, jak ��k�
doktor,4 v�e je nad�vkov�no tak, aby si ka�d�
p�i�el na sv�. Snad myslel i na ty, kte�� si televizi
nezapnou. Je�t� lep�� je doktor�v argument, �e

lid (dym�k) si to tak p�eje. Televize je tedy
jak�msi p�edvojem lidu. V �ele p�edvoje stoj�
ob�tav� doktor. Den co den si l�me hlavu, co si
asi tak lid p�eje, aby to moc nest�lo. Nelze se
divit, �e mu z toho jde hlava kolem. D�t ka�d�mu
to, co cht�j� v�ichni. Nebo naopak?
Dosp�l� odp�rci televize �asto vtahuj� do hry d�ti.
Uv�d�j�: V d�tsk�ch programech je frekvence
n�sil� p�tkr�t v�t�� ne� v programech pro dosp�l�
(dvacet p�t n�silnick�ch sc�n za hodinu u
d�tsk�ch program�, p�t agresivn�ch sc�n u
program� pro dosp�l�), americk� d�t� asistuje
osmi tis�c�m vra�d�m a sto tis�c�m n�silnostem
d��ve, ne� skon�� z�kladn� �kolu, jen obl�ben�
program pro d�ti Tom a Jerry obsahuje osmdes�t
osm n�silnost� za hodinu, b�n� den n�sil� v
americk� televizi5 ��t� tis�c osm set �ty�icet �est
n�silnick�ch sc�n (z toho dvacet procent st�elby,
jednadvacet procent t�k� agrese). Souhrnn�
vyzn�v� televizn� informace ve prosp�ch drog
(kou�en�, alkohol, drogy), na jednu zpr�vu v
neprosp�ch drog, alkoholu a kou�en�, p�ipad� �est
zpr�v v jejich prosp�ch (zpr�v, kter� tvrd�: c�t�-li
se �patn�, vem si drogu6).
Na druhou stranu, p��m� souvislost mezi n�sil�m
na obrazovce a n�sil�m na ulici prok�z�na nebyla
(ani v opa�n�m sm�ru) a zt�� b�t prok�z�na
m��e. Zd� se, �e jedin�, co p��mo souvis� s
rostouc�m televizn�m n�sil�m je rostouc� po�et
bojovn�k� (a z�rove� pe�liv�ch televizn�ch div�k�)
proti televizn�mu n�sil�, kte�� se objevuj� na
televizn�ch obrazovk�ch, a jejich rostouc�
agresivita. V�ce opravdu ��ci nelze.
D�le. D�ti se u�� pozn�vat sv�t podle televize
m�sto podle skute�nosti. Zde je t�eba ihned
nam�tnout, �e se tak u�� spr�vn�, proto�e se v

�ivot� pravd�podobn� (mimo vych�zky do zoo v
dob�, kdy jej� obyvatelstvo ji� d�v�rn� znaj� z
obrazovky) s ni��m jin�m ne� s televizn� realitou
ji� nesetkaj�. Bojovn�ci proti n�sil� v televizi se od
televize nehnou, sv�t vn� a uvnit� televize si sami
pletou, kone�n� v�me, o koho jde. Sp�e ne�
chr�nit d�ti v televizi by m�li hol�tka ochra�ovat
od skute�nosti: d�ti, kter� si �kod� nezdravou
hrou na h�i�ti, v parc�ch a na ulici, jemn�, ale
d�razn� upozor�ovat na to, co mohou dnes vid�t
na obrazovce. Pr�ata by tak nem�la �as na
drobn� lumpa�inky, sn�ila by se kriminalita, a
m�sto toho, co by na p�skovi�ti bylo sly�et
neurval� pok�ikov�n�: �Hele, pocem, tamhle jde
Fischerov�, ta z televize, zkus jestli je �iv�",
zaslechli bychom obdivn� p�ed obrazovkou:
�Koukej, ten p�n s rohama a s kopytem, co klel
tak nek�es�ansky na p�skovi�ti, �e si hrajem na
c�rkevn�m, to byl Hal�k, p�eho� na jinej program."
Ani tam by v�ak jeho kec�m neunikly.
To, co se d�t� (a koneckonc� i dosp�l�) u��, jsou
televizn� struktury a formy, to, co se v televizi
vyu�uje, je omezen� volby: bu� jedno, nebo druh�.
Nen� jin� volby ne� t�, mezi dv�ma (p��padn�
t�emi) kan�ly � d�t�ti, a �asem ani dosp�l�mu,
nep�ijde na mysl, �e by mohlo volit mezi televiz� a
n���m jin�m.
Struktura hodnot v televizi je jin� ne� ve
skute�nosti, fin�ln� hodnoty skute�nosti se st�vaj�
strument�ln�mi v televizi a naopak (nap��klad
kone�nou hodnotou televize je ��astn� p�ed n�
sed�t, ale skute�n� �mysl je strument�ln�,
nat�hnout se p�ed televiz� s �myslem si
odpo�inout, nech�me d�ti se d�vat, aby chvilku
nezlobily, sp�ch�me, abychom stihli za��tek
seri�lu, m�sto toho, abychom urychlili seri�l,