proto�e nechceme p�ij�t pozd� na sch�zku).
Nemo�nost p�izp�sobit pevn� televizn� struktury
n�s nut� m�nit struktury �ivota. Tak se projevuje
televizn� n�sil�.
Odp�rci televize bojuj� proti n�sil� v televizi, aby
pak � n�kte�� z nich � schvalovali trest smrti.
Utr�cej� desetitis�ce za videa, nemohou zaplatit
ch�vu. Jde �asto o individua televizi anebo
ideologii propadl�. Bojuj�-li za sebe, pro� do hry
tahaj� d�ti? Nav�c: bojovn�ci proto n�sil� na
obrazovce jsou de facto jeho ��astn�ky, nebo�
realizuj� d�vod, pro� n�sil� na obrazovce je � aby
zaujalo.
Kdo m� r�d moc, vede o ni boj, ideologie (d�len�
na prav� a jeho opak) je pak silnou zbran�.
Ideologie v televizi m� stejn� n�sledky jako ve
sv�t� skute�n�m. Televizn� ideologie pout� obraz
ke skute�nosti.7
Provedeme-li p��slu�n� zakl�nac� ob�ad, toti�
stiskneme-li televizn� tla��tko, je mo�no magick�
sv�t n�sil� zru�it. Nen� to n�sil�, kter� jej
p�edstavuje jako sv�t prav�. Vypnut�m televize
ru��me v�ak z�rove� (nyn� ji� virtu�ln�) vlastn�
participaci na moci. Vzd�v�me se boje o sv�j
pod�l moci. L�pe je oh�n�t se d�tmi.
P�ipome�me si v�ak nyn� na chvilku Huysmans�v
obraz des Esseinta z po��tku, bude se n�m, jak
d�le uvid�me, hodit.
III. P��m� p�enos
Vra�me se k prost�edk�m televize. Jedn�m z nich
je �iv� vys�l�n�. P��m� p�enos je sv�m zp�sobem
pro div�ka paradoxem: hle, jsem zde a jsem
z�rove� tam. P��m� p�enos, resp. z�znam p��m�ho
p�enosu8 pat�� k t�k�m zbran�m televizn�
eskamot�e, k d�le�it�m manipula�n�m
prost�edk�m televize. V�ra, �e m��eme televizi

p�istihnout p�i l�i, n�s �in� jej�mi zajatci. Televize
nel�e, proto�e nem��e ��ci pravdu. Jen
tabuizov�n�m m��e vzniknout iluze l�i:
manipulovan�, a tedy fale�n� (nap�. socialistick�)
realismus. �pln�m p�edveden�m, resp. iluz� tot�ln�
demonstrace, zmiz� realita docela.
Nem�-li televize o dan�m argumentu co utajovat,
d�v��uje ji nyn� div�k docela, v�, �e televizi
nem��e p�istihnout p�i l�i, je zcela v jej� moci
(nyn� ji� ch�peme v�znam televizn�ho po�adu
Tabu). �pln�m p�edveden�m (resp. jeho iluz�, jak
uvid�me d�le) skute�nosti je tato nahrazena
realitou televizn�, tu ji� nen� zapot�eb�
zn�sil�ovat: lze ji libovoln� vytv��et. Cenzura je
v�t��m nebezpe��m pro televizi ne� pro div�ka
(nap�. cenzura ru�� um�l� sv�t: hlavn�m znakem
socialistick� televize byla snaha o korupci,
manipulaci skute�nosti a pota�mo o korupci a
manipulaci div�ka � bylo jedno, zda div�k televizi
v��il �i nev��il; televize Nova dov�d� tuto
manipulaci k dokonalosti: realitu nekorumpuje,
nen� to zapot�eb�, realitu prost� sama znovu
vytvo��, div�ka nam�sto korupce nov�
naprogramuje.)
P��m� p�enos �i jeho iluzi � jde o jedno a tot�,
obecn� nelze rozhodnout, zda se jedn� skute�n�
o p��m� p�enos � lze vytvo�it mnoha prost�edky:
b�n�m n�strojem jsou vyzv�n�j�c� telefony
div�k� (ty b�vaj� �asto chybn� vykl�d�ny jako
demonstrace oboustrann�ho dialogu mezi
div�kem a televiz�), sn�m�n� obrazovek stejn�ho
anebo jin�ch program� sou�asn� s p�enosem,
vstup technick�ho person�lu do po�adu, pr�v�
do�l� zpr�vy, n�hodn� ud�losti, rozhovory, p��m�
odkaz k div�k�m, um�l� nebo p�edem nahran�
sm�ch �i jin� reakce publika, hry, sout�e,

losov�n�, fale�n� publicistika atd., atd., a
p�edev��m, a to je to d�le�it�, ohl�en� p��m�ho
p�enosu jako p��m�ho p�enosu.
Analogi� p��m�ch p�enos� jsou i n�kter� seri�ly, ty
�asto vyu��vaj� technick� prost�edky vytv��ej�c�
iluzi p��m�ho p�enosu. (Smutn�m p��padem zcela
chybn�ho pochopen� t�chto postup� na po��tku
televize Nova byl nap��klad seri�l Nov�ci.)
P��m� p�enos svou neopakovatelnost�, resp. iluz� o
neopakovatelnosti, vytv��� klam, fikci o
fakti�nosti. Jen p�i p��m�m p�enosu (nebo jeho
n�podob�) se realita p��mo zam��uje za obraz.
Nepravd�podobn� konfigurace (sou�asn�
v�lu�nost akt�r� a t�mat, velikost dosahu
p�enosu nap�. Intervize, Eurovize atp., krvavost
ud�losti atd., to v�e stup�uje m�ru v�lu�nosti a
neopakovatelnosti) zvy�uj� jeho p�esv�d�ivost.
V�e se m��� realitou p�en�en�ho. Televizn�
p�enos nem� do jist�ho okam�iku samostatnou
existenci, z�vis� do jist�ho okam�iku na
skute�nosti. Div�k se nikdy nem��e p�esv�d�it
pouh�m pozorov�n�m televizn�ho obrazu, zda jde
skute�n� o p��m� p�enos, nebo ne. Krit�riem, zda
jde o p��m� p�enos, je jeho neodli�itelnost od
p�en�en�ho vzhledem k pozorov�n�, jak se zm�n�
p�enos, zm�n�-li se skute�nost (p�en�en�). Na�e
verifikace spo��v� v tom, �e kontrolujeme, zda se
ve skute�nosti d�je tot� co na obrazovce, ne v
tom, �e se na obrazovce d�je tot� co ve
skute�nosti, pr�v� proto, �e p��m� p�enos
sledujeme (sledujeme-li skute�nost, nesledujeme
p��m� p�enos).
Vstoup�-li k n�m do pokoje hlasatel, vstupuje to
p�eci hlasatel z televizn�ho p�enosu (a p�enos tak
r�zem zru�� jako klam). T�m se pom�r p�evrac�,
fikce na obrazovce se st�v� faktickou, tedy