skrze p��slu�nou instituci pamatov�no. Pozd�ji
bude je�t� v�e zfilmov�no do celove�ern�ho filmu.
Kdo jsou obyvatel� t�to velk�, tzv. glob�ln�
vesnice? Lid� jist� ne. Sp�e instituce sv�ho
druhu.
Medi�ln� tr�i�t� tak obsahuje jedinou informaci:
mimo medi�ln�ho tr�i�t� nic nen�. P�estane-li
tr�i�t� fungovat, sv�t se zhrout�.
Vra�me se ke struktu�e a presentaci zpr�v.
V�echny zpr�vy maj� je�t� jeden spole�n� rys,
podobnou �logickou" presentaci, jsou sv�m
zp�sobem paradox�ln�. Maj� vyvol�vat �div,
p�ekvapen�: mal� p���iny � velk� n�sledky, nutn�
p���iny � ��dn� n�sledky (p�ijde sedl�k dom�,
rozsv�t� a chalupa nikde) atd., maj� podobnou
presentaci jako zpr�vy z �ern� kroniky.18 K tomu
je t�eba zodpov�d�t je�t� jednu ot�zku: Jde o
obrazov� zpr�vy se slovn�m doprovodem, �i
naopak?
�asto se stane, �e si nejsme jisti, zda obraz
ilustruje mluven� koment��, �i slovo je
doprovodem k obrazu, dokonce mnohdy nev�me,
zda obraz a zvuk pat�� k sob�. Jde-li o slovn�
zpr�vy, pak paradox je jen zd�nliv�, jde-li o
zpr�vy obrazov�, paradox nem��e nastat v�bec,
proto�e sled obraz� nem� s�m o sob� logickou
stavbu, jeden obraz vyma�e druh�, indukuje v�ak
zd�nliv� paradox p�episem do textu.
Zpr�va tak p�sob� jako za�arovan� kruh: vn�m�-li
div�k akustickou zpr�vu, dojde k paradoxu, kter�
mu otv�r� obraz; vn�m�-li zpr�vu vizu�ln�,
p�etr�itost obraz� ho nut� p�ij�mat zvukov�
vysv�tlen�.
Zpr�va funguje tedy stejn� jako reklama: mezit�m,
co div�k otv�r� �sta p�ekvapen�m, je mu
(nebo reklama) zp�sob�, �e vz�p�t� zapomene, �e
je naprogramov�n.
anekdotu jinak ne� drastick�mi prost�edky. Onou
v�jimkou, kterou M. Pet���ek jr. ozna�uje jako
otev�enost, je omezen� prostoru v�kladu na
mo�n� v�klady obrazov�ho universa. Klasick� vtip
�p�ijde sedl�k dom�, rozsv�t�, a chalupa nikde" se
st�v� v prostoru �medi�ln�ho tr�i�t�" reklamn�m
sloganem (zat�m nev�me zda na sedl�ka od
Baumanna, chalupu od Immobiliar, domov od
Happy day, lampu Kovosvitu �i n�co jin�ho od
n�koho jin�ho), p�est�v� b�t anekdotou, jeho vtip
je p�eveden na v�klad � jeho v�klad p�eci existuje
�, ke kter�mu zat�m sch�z� obr�zek, kter� jej
vykl�d�. O tom jindy.
10. Jak je to tedy s v�kladem obrazu
Huysmansova des Esseinta?
�ert v�.
112.
2/ Tamt�, str. 111.
3/ Dr. Vladim�r �elezn�, �editel, spoluzakladatel a
spolumajitel televize Nova, prvn�ho �esk�ho
soukrom�ho celoplo�n�ho barevn�ho televizn�ho
vys�l�n�.
4/ 11. 11. 1995, po�ad televize NOVA Volejte
�editeli.
�erven 1992.
6/ V�zkum z roku 1989, USA, provedli Cynthia
Scheibe, Tim Christenssen, John Condry.
7/ Nejm�n� stejn�ho ��inku jako p��m� boj proti
televizn� ideologii, tedy i n�sil� na obrazovce,
dos�hneme bojem proti televizn� struktu�e:
programov� sch�mata, konstrukce zpr�v, zn�lky
atd., viz t� knihu B. Bla�ka TV��� v TV�� televizi
nebo jeho stati o rozhlasov�ch struktur�ch v
Liter�rn�ch novin�ch.
8/ Viz Petr Rezek: Obraz, obrazovka a p��m�
p�enos, v: Konserva/Na hudbu 11, Sdru�en� pro
podporu vyd�v�n� �asopis�, Praha 1995.
9/ Analogick�, vzhledem k postupu opa�n�
p��klad m��eme pozorovat u fanou�k� po (ale i
p�ed) fotbalov�m utk�n�m. Ti se ztoto��uj� se
sv�mi hr��i a bojuj� proti protivn�k�m. T� nap�.
vyjdeme-li z kina (obraz zmizel), p�est�v�me c�tit
s hrdinou a v��v�me se do jeho role.
10/ Po�ad Tabu dne 19. 1. 1996.
11/ Nap�. v diskusn�ch po�adech televize m��eme
pozorovat, jak moder�tor povoluje jednomu z
mluv��ch zna�n� logick� skoky (lze tak p�esko�it i
logicky chybn� �sudky), zat�mco druh�ho
nesymetricky nut� od�vod�ovat i zcela
element�rn� kroky �sudku. Odstra�uj�c�m
p��kladem je Otakar �ern� z �esk� televize.
12/ Podobn� lze vylo�it i ostatn� publicistick�
po�ady ohla�ovan� jako p��m� p�enos, po�ady
Tabu, kter� byly ohl�eny jako p�edto�en�, nelze
interpretovat shodn�m zp�sobem, p�sob� sp�e
jako z�bavn� po�ad.
13/ Sv�t s�m o sob� ov�em ��dnou strukturu
nem�, je postupn� strukturov�n m�ty, obrazy
atd., viz nap�. kapitolu �Sakr�ln� sv�t reklamy"
![[made with GoClick]](imgs/goclick.gif)
